Bušení jara

Šel jsem s naším psem Ričem na ranní procházku.Jarní sluníčko před chvílí vyšlo .Nad loukami se vznášel mlžný opar.Máme místečka,kde se Riči proběhne ,očuchá patníky a zanechá tam svůj psí pozdrav.Najednou ale zpozorněl.Zvedl hlavu a rozhlížel se.Mezi stromy se nesl podivný,strašidelný zvuk.Kovový rachot.Dá se to popsat jako když sypete hrách na dno hrnce.Zvuk se v pravidelných intervalech rozléhal odněkud shora.Prohlížel jsem vzrostlé stromy,které jsou ještě bez listí.Nic. Ale na louce stojí kovový sloup vysokého napětí . A odtud to záhadné strašení přichází.Nahoře blízko keramických izolátorů poskakoval strakapoud .Jeho červená čepička ho prozradila.Vydatně bušil svým zobáčkem do kovové konstrukce sloupu.