Naposledy, co jsem pil kafe

Že se při práci jako televizák vůbec nenudím ,to je příhoda z minulého týdne .Paní Kučerová si mě pozvala na opravu televize. V kuchyni mě přivítal veliký šedý kocour Felix.Procházel se po stole a natahoval se ke mě.Paní Kučerová mu řekla :" Felixi, pán ti nedá pusinku." Následoval klasický dotaz , jestli si dám kafe a že mi k tomu dá šlehačkový dort.No já jsem ze samého předvánočního spěchu celý den nic nejedl, tak říkám ,že ano. Ale nejdříve že opravím a naladím televizi v obýváku.Hodná paní Kučerová mi to zatím v kuchyni připravila. Pak přišla do obýváku podívat se na nové televizní programy. Já jsem zatím šel do kuchyně na kafe. Koukám a sakra .Felix sedí na stole a olizuje mi šlehačku z dortu.Říkám si ,no dobrý , teď už šlehačkový dort nemusím. Dopil jsem kafe ,paní Kučerová přišla z obýváku a proč jsem si nevzal dort.Poděkoval jsem ,že zrovna držím dietu.A mezitím zírám jak blázen, Felix vylizoval lógr z mého hrnku . A milá paní Kučerová na to kouká a říká : "No, víte on je to takový hašišák a má strašně rád kafe".

Tak jsem si v duchu představil, jak Felix ochutnával moje kafe, když jsem nebyl v kuchyni.Nojo, no.Ty televizáci to nemají lehké.Tak uvažuji ,že budu kafe u zákazníků odmítat.Protože naposledy to byla opravdu chuťovka.

Pátek tak trochu jiný

Byl jsem dnes objednaný na zubní.Nesl jsem si sebou DVD se snímkem mé hlavy ,který mi udělali v poliklinice,hlavně tedy chrupu.Když vyšla sestřička z ordinace,pokusil jsem se o vtip,který ostatní v čekárně nechápali. Ale sestřička se pobaveně rozesmála." Nesu vám tady DVD s novým českým filmem.Bude to t r h á k ! "

Trhák to byl.Zub moudrosti.Smích mě přešel.Ale paní dentistka odvedla svojí práci velice dobře a bezbolestně.

Přišel jsem domů a mezi dveřmi mě vesele vítal náš pes.Je to už 10 roků stálý člen naší rodiny.Tak má právo být v našem domě opravdu jako doma.

Řekl jsem trochu unaveně: "Ahoj Riči" . Čelist mi po injekci už přicházela k sobě.

Přestal vrtět ocasem ,tázavě na mě pohleděl svýma hnědýma psíma očima a pak......

Táhle a smutně zavyl a potom se mi začal otírat o nohy.

Tak to jsem zíral.Okamžitě věděl, že něco není úplně OK a snažil se mi svou řečí psího těla pomoci.

Teď už bolest opadla ,Rič leží ve svém pelíšku v obýváku.Ale mě to vrtá hlavou .Co všechno ještě o svých čtyřnohých přátelích a domácích mazlíčcích nevíme ?

Dopisování s Ronaldem Reaganem

Měl jsem jednu zvláštní sběratelskou zálibu .Byly to adresy zahraničních státníků ,herců a zpěváků.Dneska by se řeklo, no a co je na tom? Ale bylo to před 30 lety a u nás vládlo informační zatemnění.A doba byla i taková ,že všechna psaní do zahraničí kontrolovali agenti STB a ne všechna se dostala ke svým adresátům.Na západ jsem nesměl 10 roků vycestovat, protože jsem znal podrobnosti o sovětské vojenské radiostanici R 140.Sešítek s adresami byl malou jiskřičkou ,že jednou napíši někomu do nedostupného VELKÉHO SVĚTA .

Pak přišel rok 1989.Zbourala se Berlínská zeď , odstranily se ostnaté dráty na hranicích a náš svět se začal neuvěřitelně měnit.

Tak jsem v prosinci toho roku vzal sešítek s adresami a napsal novoroční blahopřání 40 známým lidem ze západu. Zpěvákům,hercům i politikům ,třeba Phill Collinsovi ,Paul Mc Cartneyovi, Margaret Thatcherové,Ronaldu Reaganovi, M.Jacksonovi atd. Jeden dopis putoval i do Sovětského svazu ,ten byl Michailu Gorbačovovi.Moje snaha mě tehdy stála víc jak tisícovku a to byla tehdy polovina mého měsíčního platu.Přešel Nový rok 1990 a nic se nedělo.Tak jsem si říkal,že asi ještě někde v zapadlých sklepích estébáci pořád třídí naší poštu.Ale 25.ledna mi dcera nečekaně telefonovala do práce. Přišel ti domů dopis od amerického presidenta.No to byl šok ! Ale bylo to přesně tak.Obálka s vyraženým zlatým orlem nadepsaná OFFICE OF RONALD REAGAN s mojí adresou ukrývala poděkování za přání a blahopřání k úspěšnému novému roku . A to celé s vlastnoručním podpisem presidenta Spojených států amerických Ronalda Reagana.

Ronald Wilson Reagan (6. února 1911 - 5. června 2004) byl americký politik a herec. Ve 30. až 60. letech byl hollywoodskou filmovou hvězdou, v letech 1967-1975 byl 33. guvernérem Kalifornie a v letech 1981-1989 byl 40. prezidentem Spojených států amerických.

Byla to jediná odpověď na moje novoročenky.Ale svou velikostí a opravdovostí vydala za všechny ostatní.

Pro mne to byl cenný důkaz , že u nás máme opravdu svobodu.

Přišel rok 1991 a pan Reagan slavil v únoru 80. narozeniny.Napsal jsem na kvalitní ruční papír elegantní blahopřání k tomuto významnému životnímu jubileu .Vložil jsem to do velké obálky A4 a opatřil snad dvaceti různými poštovními známkami ,aby se to jen tak nepřehlédlo .V polovině února přišel další dopis ze Spojených států.Bylo to vyjádření díku za zaslané přání k narozeninám.Narozeninová oslava se vydařila a přispěl jsem k tomu i já svým dopisem Zakončeno to celé bylo slovy :With warm best wishes and appreciation Ronald Reagan.

To je tedy můj opravdový příběh ,jak jsem si dopisoval s Ronaldem Reaganem.

Malá pozornost

Televizáka dělám už hodně roků.Zákazníci jsou vděční ,když k nim příjdete včas a dáte do chodu tu jejich bednu.

Ono se říká, že bez jídla člověk vydrží měsíc, bez vody až týden, ale bez televize ani den. Zprovoznění nefunkčního televizoru je pro někoho málem otázka života :-) . A tak se mnozí moji zákazníci snaží zdůraznit svůj vděk

v naturáliích. Na venkově dostanete čerstvá vajíčka ,tašku jablek nebo vlašských ořechů. Ve městě vám šoupnou lahvinku se slovy: " Tady máte malou pozornost, přijel jste v sobotu a já jsem rád, že to hraje.S tou mojí by bylo k nevydržení, že neuvidí svoje seriály."

Takže jsem přijel domů s lahví nějakého bílého vína.Ve stejném domě bydlí také náš rodinný lékař a obvoďák. A ten k nám to odpoledne přišel.Řešil zrovna nějaké rodinné problémy.

Říkám mu :" Pojď dál, posedíme, mám tu nějaké víno." Otevřel jsem tu sedmičku francouzského vína a nalil do skleniček od hořčice.Ťukli jsme si na zdraví ,ochutnali.Hmm dobré, nalej mi ještě. "Vyloupli" jsme tu lahvinku snad během půl hodiny.Zůstal v nás neobyčejný pocit klidu a pohody.

Druhý den mě napadlo podívat se na internet, co to bylo za lahodné víno.

No to jsem teda zíral.Francouzské Chateau 0,7 l za 1400,- Kč. My jsme ho s doktorem "barbarsky vychlastali" jak nějaký krabicák a ještě k tomu ze skleniček od hořčice ,co decka to dvě stovky.Znalci vín ,someliéři by nám za to určitě navrhli nepodmíněný trest v horní hranici.