Asi toho dnes moc nenaspím. Přetahuji si přikrývku přes hlavu.Chci zhasnout a šmátrám po lampičce na stolku nemotornou rukou . Zapil jsem sklenicí vody prášek proti bolesti. Jdu si lehnout. Ani dnes nemám chuť něco povečeřet. Moc mi to nešlo,umýt se, svléknout se jednou rukou . Náš pes na mě nechápavě kouká a nasává zápach , který se ode mne šíří. Domů jsem dojel autem , řazení rychlostí nic moc , ale i jednou rukou se dá řídit docela v pohodě.
Z ordinace jsem šel trochu nejistým krokem. Dostal jsem lékařskou zprávu.Doma si to ledujte nebo si vezměte prášek , nesmíte si to máčet , řekla mi paní doktorka.Ještě dostanete injekci proti tetanu .To už jsem byl trochu v klidu a snažil se zhluboka dýchat. Když jsem slézal z lůžka na sále , pálilo to a cukalo v tom. Teď vám na to dáme dlahu , a obvaz řekla mi mladá paní doktorka . Asi mi to moc neumrtvila. Cítil jsem každé píchnutí jehlou a tahání za stehy. Vpichla mi do ruky několik injekcí s anestetikem. Ruku mi polili pálivou desinfekcí.
Na sál mě doprovodil saniťák hned z rentgenu ,abych sebou někde nepraštil. Odborně je to postraumatický šok , trochu to se mnou cloumalo a vibrovalo.Čekárna byla nezvykle plná . Na pohotovosti jsem byl autem za 15 minut , teď se tam tomu říká cizokrajně emergency. Barva sněhobílého obvazu se rychle měnila ,dost neuměle jsem si to uvázal . Lékárničku a sterilní obvaz jsem našel hned.
Jau(!!!!!) dopr.....pozdě , ucuknul jsem s ukazovákem .
Zapínám okružní pilu - maflík , abych o jeden centimetr zmenšil nové dveře .
