Chvilka s dědou Františkem

V televizi běžely Četnické humoresky. Kolikáté již opakování se nikdy neomrzí. Být chvíli v době  první republiky a třicátých let.V době kdy se narodil tatínek a můj  děda František sloužil na četnické stanici. Ty Humoresky jsou i o něm. Jeho životní cestu se mi podařilo vystopovat ze zápisků, které si vedl. Ve svych osmnácti letech,  v dubnu 1916 narukoval do 1. světové války. A rovnou k  91.Českobudejovickému pluku. Že vám to nic neříká? Ke stejné marškumpanii narukoval o rok dříve autor Dobrého vojáka Švejka , Jaroslav Hašek. Děda utrpěl ve válce zranění a  5.října 1918 padl do zajetí   na srbském bojišti v Makedonii. Bylo to  měsíc před koncem války (11.listopadu 1918 ). 

Ze zajetí se vrátil  do právě vznikajícího Československa  až 21.března 1919. Bydleli v Úsilnem (dříve Oselno) u Českých Budějovic. Doma se dozvěděl, že jeho tatínek Václav  ve válce padl , neznámo kde a je na seznamu nezvěstných. Svým spoluobčanům , kteří padli v 1. světové válce vybudoval v Úsilném místní spolek hasičů pomník. Ten byl slavnostně odhalen 17.8.1919. Do jeho základů byla vložena listina s 15 jmény padlých a nezvěstných občanů  .

Je mezi nimi i jméno mého pradědečka Václava......

 Na pomníku je nápis:

Stůj noho!

Posvátná půda

kamkoli kráčíš!

Obětem světové války 1914-1918

věnují spoluobčané 

Pomník byl zrekonstruován a  obnoven v roce 2016.

František ve svých 21 letech nastoupil v listopadu 1919 k Československému četnictvu .Tehdy začala jeho cesta strážce zákona v Masarykově První republice. 

Ze stránek životopisu je vidět služební postup od strážmistra  až k  vrchnímu strážmistrovi, veliteli četnické stanice. V roce 1936 nastupuje na služebnu v Holicích u Pardubic. A tady začíná společný příběh vrchního strážmistra Františka Trosta a jeho podřízeného , praporčíka Josefa Arazima . Bydleli ve stejném domě v Holicích čp.111 . František byl ročník 1898 a jenom o měsíc mladší byl Josef. Spolu řešili případy porušování zákona na Pardubicku. Dochoval se  nám jeden protokol o vyšetřování trestné činnosti páchané NOF (národní obec fašistická) v době těsně před  německou okupací 1939.

Televizní Četnické humoresky nejsou životopisem praporčíka Arazima. Jméno si scenárista pouze vypůjčil. Skutečně se ale staly případy, které četnická pátrací stanice řešila. Seriál popisuje věrně dobu , ve které se odehrává. Můžeme vidět dobové předměty, nábytek, psací stroj, telefony , gramofon, fotoaparát, oblečení , staré motocykly i auta. Měli jsme několik předmětů z dědovy pozůstalosti. Téměř nic se ale nedochovalo. Pamatuji na stražmistrovskou šavlí , kožené šněrovací vysoké boty, kolo balónku, kožené pouzdro na mapy, parádní uniformu , opasek se řemeny , psací stolek, židle z ohýbaného dřeva a psací stroj. To byly věci, které můj táta schovával , ale při  stěhovani se poztrácely. Zůstal jenom jeden pamětník  té doby před devadesáti lety , psací stroj Remington US patent ve dřevěném kufru.

A balíček dokumentů.........