Souhra náhod si s námi může často pohrát.Jeden životní příběh střídá druhý a po letech se rozmotané nitky spojí.Vytvoří se další příběh,kterým graduje ten první.Tak to je můj případ. Ale čtěte dále.
V roce 1969 jsem studoval Střední vojenskou školu . Byla to pohnutá doba okupace naší republiky sovětskými vojsky. Z objektu školy nás ven na vycházky nepouštěli. Ale mohli jsme do armádního kulturního domu , který byl v objektu kasáren. Bylo to nejmodernější kulturní zařízení ve městě.V únoru 1969 měl v kulturáku koncert Karel Černoch se svojí kapelou.Lístky ale byly beznadějně vyprodané.Karla Černocha a jeho písničky jsem zbožňoval.A chtěl jsem se na jeho vystoupení dostat za každou cenu.Povedlo se.Za kulturákem skládali zvukaři aparaturu. Šel jsem ,že jim pomohu stěhovat kufry a bedny.A tak jsem se dostal dovnitř a mohl jsem sedět v hledišti hned u mixážního pultu. Byl to pro mne neuvěřitelný zážitek vidět celý koncert slyšet krásné písničky. Zrcadlo ,Páteční ,Ona se brání.
Doba utíkala ,ukončil jsem školu a pracoval v několika podnicích.Moc mě bavila muzika a tak se mi koníček stal zaměstnáním.V roce 1979 jsem začal dělat zvukaře .Stěhoval jsem kufry a bedny , instaloval aparaturu a ozvučoval zábavy,plesy a estrády po republice.Na příhodu z vojenské školy jsem dávno zapoměl. Až jednou..........
V roce 1984 jsem měl ozvučit vystoupení kapel,zpěváků a herců v Jablonci nad Nisou na výstavě bižuterie. Ten červencový týden se na pódiu amfiteátru vystřídalo mnoho zpěváků a bavičů. Dal jsem dohromady nejlepší zvukovou aparaturu jaká tehdy byla v našich podmínkách dostupná . Jako host vystupoval na výstavišti se svým recitalem Karel Černoch.Seděl jsem u mixážního pultu a měl na starost zvukovou režii celého vystoupení. Bylo to přesně 15 let po tom,co jsem poprvé dělal bedňáka (* nosiče beden u kapely) abych se dostal na jeho vystoupení. Bylo to neuvěřitelné , fantastické a báječné. Jako splněný sen...,.
