A je to

     A jsme zase na konci.Na konci řádku,kapitoly,knížky? No, je to jenom konec roku.Tak si to projdem.Co se povedlo? Blog mám už 3 roky,od 15.května 2008.Není takový  vyumělkovaný jako ho mají jinde.Nejsou tam fotky,životopisy hvězd nebo soutěže. Při tom věčném spěchu odněkud někam to nějak nestíhám. Ale díky za každého  čtenáře. A ještě víc potěší ,když někdo zareaguje a napíše mi. Nedávno mě pochválila i moje paní učitelka ze základky,kde beru inspiraci na moje článečky,že jsou tak zajímavé.Já to mám jednoduché ,všechno je to ze života .  Statistika návštěvnosti  říká, že tady bylo přes 8300 návštěv.Kupodivu nejvíce jich bylo,když jsem napsal úplnou kravinu ,kterou jsem ani neměl ze své hlavy, ale řekla jí v televizi Lucie B.  Taková je doba.Všechno se odehrává ve zkratce, emoce ve smajlících . Když je to krátké a stručné, dá se to hned pochopit. Jak pravil jeden ostravak :"My mluvime kratce,bo neni čas!". Ale slibuji, že já si příští rok  čas udělám.Našel jsem ve spodním šuplíku fotky hvězd,které dosud nikde nebyly zveřejněny ,tak si je dám do alba.Náš pes  ,který na nás začal mluvit chce taky svůj blog, a protože má moc velké packy  nemůže mačkat klávesnici tak mu s tím budu muset pomáhat.Tak to bude ten nový rok pestrý.Už se na to těším.Těšte se taky.Na cokoliv co příjde. 

Jak jsem byl kouzelníkem

Byl jsem kouzelníkem dávno před Harry Pottrem.V téhle zimní době si na to vždycky vzpomenu.Ve škole jsme měli vánoční besídky.Já byl dítko zvídavé a tak jsem si nacvičil několik kouzelnických triků pro pobavení spolužáků a rodičů.Měl jsem i frak s tajnými kapsami a skládací klobouk- cilindr.Na pár magických kouzel si pamatuji stále.Vzal jsem čistý bílý papír, posypal ho barevnou křídou a na papíře se objevil nápis VÁNOCE.Pak se mi v puse objevilo vajíčko ,byl to vlasně míček ,hodil jsem ho do klobouku,ale objevil se další a další, dohromady pět míčků. Musel jsem si dávat pozor na děti, které stály vzadu na jevišti, aby moje triky neprokoukly.A tak třeba propadla velká hrací kostka kovovým tácem do klobouku ale tam nebyla.Nebo jsem vzal prázdný džbánek, nalil do něj ze sklenice vodu a zpátky jsem naléval červené víno ,když jsem to opakoval, byla z toho zase voda.Přestřihnul jsem provaz ,ale ten byl vzápětí zase celý.No na Copperfielda jsem neměl,ale bylo mi dvanáct a do kouzelnické školy v Bradavicích jsem nechodil.Kamarádi byli z mého kouzlení nadšeni.Dokonce žadonili ,"Řekni nám jak to děláš?" .

Odpověď byla jednoduchá. Prostě kouzlím.

Po letech dělala dcera narozeninové párty pro děti na zahradě.A jestli bych nemohl předvést pár triků.Že napíše do pozvánky "Možná příjde i kouzelník Čáryprsk".

Přibral jsem si malého Honzíka ,jako kouzelníkova učně.Na párty bylo tak 15 dětí ze školy a od sousedů.Začali jsme stříháním provazu.Honzík měl z prádelní šňůry dva kusy,já měl šňůru celou. Naléval jsem vodu ze džbánku do papírového kornoutu a nic mi nevyteklo,voda zmizela.Honzík se celý polil. Ale na sedmiletého kluka to bral všechno velice vážně a nezkazil legraci, kterou z toho měli ostatní.Další bylo stříhání novin,z těch se udělá papírová koule ta se rozbalí a noviny jsou opět celé. Honzík z toho měl pořád cáry papírů.

Ale na závěr přišel trik ,velké kouzlo, které ovládáme jenom my dva s Honzíkem a potom možná David Capperfield v Americe.Děti jsme posadili na židle proti našemu domu a vysvětlili jim , ať si v duchu představí, že tam dům není.A za chvilku, že celý dům zmizí a nebudou nic vidět.

Chvilku jsme je napínali ,předříkávali jsme s Honzíkem naučenou zaklínací formuli .

Čáááry mááry prsk !!! A PAK TO PŘIŠLO!!

Zezadu jsme na nic netušící diváky přetáhli plachtu.Kouzlo se podařilo .NIC NEVIDĚLI.

PS: Kouzelnou zimu, kouzelné vánoce a kouzelný Nový rok Vám všem !