23 února, 2018

Zlatá hokejka

Znovu naší domácnost ovládlo sportovní nadšení.Olympiáda běží naplno tak fandíme.Také dnes při hokejovém zápase se " sportovci z Ruska ". Dopadlo to jak to dopadlo , jsme sportovně založený národ ,tak to musíme i sportovně brát. Naši kluci nám udělali radost v předchozích zápasech.Holt jsme neměli trochu toho štěstíčka, ale hráli opravdu jako čeští lvi.
Jestli na někoho padl smutek,bezmocnost a splín ,přečtěte si jeden můj starší článek pro zlepšení vaší nálady.

článek Zlatá hokejka

Všem přeji krásný den.

Řecké WINDOWS

Náš apartmán Palm Bay na Krétě měl výhled na moře.

" To bolo pekne p r e f í k a n é ! "
řekl by Slovák, při pohledu na obrázek.

Jo , za tím fíkovníkem bylo opravdu Egejské móóóře Usmívající se



15 února, 2018

Cirkusový klaun

Seděl jsem v cirkusové lóži.A nebyla to ledajaká lóže ,ale ta úplně první u opony , kterou přicházeli cirkusáci do manéže.Když se opona trochu poodhrnula,viděl jsem za ní spoustu lidiček co se připravovali ,že půjdou na plac.
Kousek nade mnou vyhrávala cirkusová kapela . Tu pomalu nebo zase rychle ,podle toho co se odehrávalo pod cirkusovým šapitó. Svojí židli vedle mne měl pán v černém fraku a s cilindrem na hlavě. Ten celé cirkusové odpoledne uváděl. Pokaždé začínal slovy :" Dámy a pánové a nyní uvidíte co jste ještě neviděli" . A mě řekl "Ahoj kluku , jak se ti tady líbí ?" Tatínek, který mě, do té lóže posadil mi potom řekl : "To byl pan ředitel cirkusu Evropa".

Tatínek to nějak zařídil a tak jsem byl v cirkuse každý den.A ve stejné lóži. Pokaždé jsem se těšil na klauny. Jeden byl malý tlustý,druhý hubený vysoký a ten dělal tomu malému samé naschvály. To když nafukoval balónky a on mu je vždycky propíchnul .A tlustý klaun brečel až to stříkalo k nám do lóže. Potom najednou vytáhnul opravdový balón a ten nešel propíchnout a s tím bacil velkého klauna do hlavy až upadl.Potom přiběhla opice s lékárničkou a dávali mu první pomoc. Nebo když tlustý klaun přivezl automat na mytí nádobí, strčil do něj nahoře špinavý talíř a dole ho vytáhl čistý.A ten druhý klaun tu bílou bednu otevřel a v ní byl pes foxteriér , který talíře olizoval.To jsme se jako děti šíleně smáli.
Líbili se mi také lvi a tygři.Běželi mřížovaným tunelem do zamřížované manéže,kousek okolo mě. Skoro jsem si na ně mohl sáhnout.Ve mřížích byla dvířka,kterými vcházel krotitel a u těch dvířek stál pán v červeno zlatém kabátu s dřevěnými vidlemi ,za pasem měl velkou pistoli .To aby se nic nestalo krotitelovi,kdyby na něj chtěli divocí tygři skočit.

Celý týden jsem si užíval cirkusová vystoupení, už jsem je znal nazpaměť ,kdo příjde a jaké kousky budou provádět klauni a co bude hrát kapela.A najednou tatínek řekl :" Zítra jdeme do cirkusu vystupovat". Můj tatínek se věnoval celý život chovu koní.A na farmě v Hradci Králové jsme měli partu kluků a holek co cvičili voltiž na koni.Na jezdeckých závodech to byla zpestření pro diváky.Pět kluků a dvě děvčata jsme předváděli cviky na koni , cválajícím v kruhu.Místo sedla měl kůň madla za která jsme se drželi.

Najednou jsem stál v červených trenkách a bílém tričku za cirkusovou oponou se žongléry,provazochodci i klauny. Nad námi hrála cirkusová kapela, potom se opona rozhrnula a my jsme běželi do manéže.Na dlouhé bílé lonži cválal náš koník , tatínek měl na sobě černý frak a cilindr a práskal dlouhým bičem .Cirkus Evropa neměl žádné koně a tatínek se tam domluvil se známým ,že uděláme pár vystoupení.Miláčkem obecenstva se stal můj mladší bráška,tehdy mu byly čtyři roky.Jedno číslo bylo naskakování na stojícího koně zezadu.Větší kluci skákali bravurně,jak v tělocvičně, když jsem chodil cvičit do Sokola. My menší jsme se rozeběhli a těsně před koněm uhnuli.A bráška Jirka ?Měl dřevěný žebříček ,ten přistavil ke koni a vylezl na něj. Projel i několik kol na koni cvalem ,držel se při tom za madla.To lidi řvali smíchy a tleskali víc než klaunům.Já jsem si odcvičil svojí sestavu.Stoupnout si ve cvalu na koně,rozpažit,potom holubičku ,sed napravo-nalevo, kleknout si, sednout si obráceně a lehnout si na koňský hřbet a za jízdy seskočit.Rázem jsme se stali oblíbenci, ale nejen publika ale i cirkusáků.Vzali nás do maringotky a uvařili čaj a dali nám hromadu bombónů. Byl jsem v maringotce pana klauna a on nebyl tlustý, ale dával si na břicho polštář a nechal mě pohladit opici
A po skončení představení jsem si mohl vylézt také na místo co měla kapela a podivat se na všechno shora nebo vlézt pod cirkusový stan a dostat se pod lavice na kterých nahoře seděli diváci.A tygři líně leželi ve své zamřížované maringotce a vypadali jak naše domácí kočka ,vůbec nemručeli,necenili zuby, jenom se smutně koukali. Prohlédl jsem si místa,kam se diváci nedostali i maringotky cirkusových lidiček. Pro mě sedmiletého kluka,který zrovna začal chodit do první třídy to bylo něco neuvěřitelně fantastického.
Řekl jsem si tehdy , že až budu velký ,určitě budu klaunem v cirkuse.



12 února, 2018

Energie úsměvu


Říká se tomu různě.Dobít si baterky.Znovu získat elán .Pohlazení po duši. Načerpat energii. Ale většinou na to potřebuju 14 dní dovolené. A pěkně prosluněné a hřejivé . Někde co není mobilní signál a přístup na internet je tak špatný,že po několika pokusech už ho ani vlastně k ničemu nepotřebuji. Jó ,takhle krásně bylo jen na řeckých ostrovech.

No ale teď uprostřed zimy ,co nadělám? Ten vysněný klídek je v nedohlednu. Lidi jsou nervózní, aby jim ta jejich televizní bedna hrála aspoň přes Olympiádu. To jim celý rok nevadilo, že mají výpadky signálu .
Teď abych se snad rozpůlil.Řeknu rovnou, že toho už na mě bylo moc.

A potom přišel jeden nečekaný okamžik.To potřebné načerpání energie do mých vybitých baterek.
Šel jsem od zákazníka ,kterému jsem opravoval TV příjem. Kráčel jsem po našem rušném hlavním náměstí. Vládne tam takový ten denní chaos . Nikdo nikoho nevnímá,každý někam spěchá.
Na nákup ,do banky , na finančák , z pojišťovny ,na autobus , na oběd v polední pauze. Netváří se při tom zrovna vesele spíš neutrálně až rozmrzele.

Ale co to? Důchodkyně s taškou na kolečkách se zastavila a když jsem kolem ní procházel ,dlouze si mě prohlížela. Stává se mi ,že potkám zákazníky ,kteří mě poznali .I když nevím kam s nimi, raději preventivně pozdravím. Ale vyskytlo se náhle více lidí,kteří na mě na tom náměstí vesele koukali. Jako by mě všichni poznávali.Tak jsem nasadil milý, optimistický úsměv. A támhle maminka s kočárkem mě ukazuje svojí kamarádce a asi říká "Hele tenhle chlápek nám dělal satelit " . A tihle usměvaví manželé , pokyvují hlavou no tak také kývnu. A co ti dva poldové ,že si mě tak prohlíží .Nesu velkou tašku přes rameno ,ale v té mám montážní nářadí. Snad nebudou chtít vidět mojí občanku .Nechtějí . Jen se usmívají. Nezvyklé v tuhle roční dobu a na tomhle místě. Přicházím k prodejně mobilních telefonů.Kouknu do výlohy co mají za novinky. Kouknu do nablýskané výlohy a vidím sám sebe. Jak málo stačí ,aby se všichni kolem tvářili krásně mile .
Sundal jsem si modré igelitové návleky z bot . Ale ten úsměv na tváři mi zůstal ještě dlouho :-D

04 února, 2018

Stav sněhové pokrývky

Nudíte se? Kupte si elektrickou frézu na sníh.
Podle předpovědí meteorologů přišla ta opravdová ladovská zima i do oblastí s nižší nadmořskou výškou, tedy k nám.
A tak padá a padá.No nevadí.Vyzkouším tu novou elektrickou sněhovou frézu .Byla ve slevě a ještě jsem ji nepoužil.


S odhodláním jsem začal dávat dohromady stroj na kolečkách a elektrické prodlužováky , abych měl dostatečnou délku působnosti kolem domu.Musel jsem také změnit jistič v rozvaděči za silnější ,fréza má spotřebu 2500 watů a ten původní vypadával.Za ty dvě hodiny příprav napadlo dalších 5 centimetrů prašanu.

Konečně! Fréza se rozběhla a zakousla do sněhového koberce . Z komínku vytryskl vysoký sněhový gejzír.Vybral jsem frézu s odhozem sněhu 7 až 10 metrů.Špatně jsem ale namontoval kličku pro otáčení komínku .Než se mi podařilo sněhožrouta zkrotit a nastavit ,byl sníh i tam ,kde před tím nebyl.Například na mě i na terase před domem ,kam běžně nesněžilo.Ani sousedům se nelíbilo,že sníh dolétne až na jejich právě zametený dvoreček a drobné kamínky z našeho dvora buší na střechu jejich auta Uprostřed práce, ohlušený 107 decibelovým rachotem frézy a vytočený nespokojenými sousedy jsem stroj odpojil , smotal kabely. Vzal hrablo, koště, lopatu a zbytek dvora a cesty proházel ručně.
Takže příště: Nudíte se?Kupte si medvídka mývala .





Sněhové plácání

Náš František v zimě,když je dost sněhu staví sněhuláky. Ono by na tom nebylo nic tak zajímavého.Ale nejsou to ty tři koule na sobě ,jak jsme dělali v dětsví. Jsou to sněhové sochy.Pro pobavení ,pokoukání, pro radost dětem. Svá sněhová díla vytvořil v Krkonoších , na Pustevnách nebo v Rožnově p.R.


Třímetrová sněhová socha Šašek a královna vznikla na Pustevnách .




Sněhurka a trpaslíci (všech 7 ) - Malá Úpa , Krkonoše



Sněhový Otesánek - bobová dráha pro děti v Malé Úpě , Krkonoše


Mořská víla v Rožnově p.R. a 1.místo v kategorii sněhové sochy


"Antidepresivní stěna pro muže " Pustevny , z ledu




A hrad jsme měli u nás na zahradě.

Pro vytvoření sněhového díla potřebujete dostatek materiálu , nápad a náčiní na opracování.
František používá špachtle,mačetu,lopatu a zednickou lžíci a hladítko.

Umělá inteligence

Nebývaly časy , že by vám malá , lesklá , placatá věcička , která se vejde do kapsy , sloužila jako osobní asistent , foťák, kamera , telefo...