Malá větrná elektrárna

Domácí větrná elektrárna jako alternativní,nezávislý zdroj elektrické energie pro chatu nebo chalupu.

Když jsem viděl velké větrníky v Krušných horách ,řekl jsem si , proč to nezkusit.Postavil jsem větrnou elektrárnu na zahradě za domem.Jenom malou ,jakou můžete vídat ve filmech na amerických farmách.

Prvním předpokladem je hnací síla - vítr.Větrnou turbínu roztočí rychlost větru od 2m/s to je asi 10 km/h.Zvolil jsem třílistou vrtuli s alternátorem,který má 12 voltů a výkon 500 W.Podobné alternátory dodávají napětí v osobních autech.

Celá jednotka je na 4 metrovém stožáru.

Proti kmitání je stožár ukotvený ocelovými lanky.Turbína je kabelem spojena s řídící jednotkou .

Elektronika kontroluje a hlídá nabíjení baterie , olověného akumulátoru 12 voltů /100 Ah (ampérhodin).V případě dostatečného nabití řídící jednotka přepne vinutí alternátoru a ten funguje jako magnetická brzda.Vrtule se netočí.

K zabrzdění dojde také v případě překročení povolené rychlosti větru a větrná turbína je chráněna před poškozením.

Další částí elektrárny je měnič napětí . Ten z 12 voltů stejnosměrného napětí udělá 230 voltů střídavých pro připojení malých domácích spotřebičů.

Měnič má také výstup USB 5V ze kterého mohu nabíjet mobil, tablet,foťák .Celou elektroniku větrné elektrárny jsem instaloval do kovové skříně , vybavil pojistkami, měřičem stavu akumulátoru a jističi.Z této centrály mám udělaný rozvod elektřiny do dílny ,garáže a na zahradu.Zásuvky a vypínače jsem označil zeleně (zelená energie).

A tak třeba posekám trávu malou strunovou sekačkou, rozsvítím cestičky v zahradě nebo čerpám vodu na zalévání.

Systém je takzvaný offgrid , to znamená, že není napojený na veřejný elektrický rozvod.Máte stejného koníčka?

Rád se podělím o zkušenosti.

Finanční poradce z Asie

Znám ho již několik let.Má malý krámek .Kalhoty,bundy,boty,spodní prádlo ale koupíte tam i umělé květiny,rámečky na fotky sluneční brýle nebo ponožky.Je to usměvavý Vietnamec ,který tu žije s rodinou dvacet roků.

Jak se máté? ,ptá se mne zdvořile , sotva jsem vstoupil.Potřebuji pásek do kalhot.Ochtně vy:bírá a zkouší délku pásku.Když chci platit ,povídá mi" Něco pro vás mám.Kouzlo.Všichni Vietnamci mají .Pro štěstí a peníze". Z podpultu vytahuje malou zlatou sošku veselého tlouštíka.Dívám se asi trochu nechápavě a tak pokračuje."To náš Budha.Dáš doma aby byl vidět.Dáš pod Budha peníze a budeš mít doma pořád peníze.To je kouzelný".

Přesvědčil mě a tak si k opasku kupuji zlatého Budhu za sto pade.Doma jej dávám v obýváku na poličku a pod něj peníze.Pro začátek po něj strčím stovku.Dalších čtrnáct dní kontroluji mojí peněženku ,jestli se něco změnilo.Nic.Vše při starém.Co mi to ten Vietnamec říkal? Všichni Vietnamci mají.To je kouzelný.Dáš pod Budha peníze a budeš mít doma pořád peníze.Chvilku mi to vrtalo hlavou -budeš mít doma pořád peníze.Co tím myslel? A pak mi to došlo! Měl pravdu! Mám doma pořad peníze.Stovku zastrčenou pod soškou.

Existence potvrzena

Vojtík je u nás pravidelně na víkendových návštěvách.Už když mu byly čtyři ,bylo to hodně živé a zvídavé dítě.Tehdy jsme si vymysleli Pišimiše.Krátce ho představíme.Domácí naschválníček , schovává věci jako jsou klíče,boty,ponožky. Klidně vám sní sladkosti,které večer zůstaly na stole,vyjídá potají ledničku a dělá nepořádek.Všichni o něm vědí ,ale nikdo ho neviděl.

Tak na Pišimiše jsme s Vojtíkem výmýšleli pasti.Jak ho dopadnout? Jednou mě překvapil plánem který si připravil a nakreslil doma , jak ho spolehlivě chytíme. Vysvětlil mi to asi takhle: "Pišimiš má rád dorty , hlavně se šlehačkou a jahodami.Dort dáme do veliké krabice.Na boku vyřízneme okénko a k němu postavíme malý žebříček." Pozorně jsem poslouchal a obdivoval plán čtyřletého kluka." No a když vleze dovnitř , tak vezmeme žebřík a okénko zalepíme a budeme ho mít v krabici !" Jiný plán byl udělat malé jezírko s ostrovem a padacím mostem.Na ostrov dáme bombóny.Pišimiš tam vleze ,sklopíme most a protože neumí plavat tak tam zůstane.Byly to milé chvilky s malým Vojtou.

Uplynulo pár roků.Už je mu osm.Velký kluk. Jezdí k nám na víkendy s tabletem ,smartfonem .Hraje počítačové hry.

Na Pišimiše jsme skoro zapoměli .Tak mu jednou povídám:"Vzpomínáš si Vojtíku, jak jsme chytali a nikdy nechytili toho domácího skřítka? Tak toho jsem dopadnul a mám ho vyfoceného.A není jeden ale jsou tu dva.A mám je vyfocené v mobilu."

Nevěřil mi. " Tak to mi teda ukaž !Vzal jsem svůj chytrý mobil ,zapnul foťák .CVAK!

A z obrazovky na nás koukali dva Pišimišové .Vojtík a já.

Záhada ztraceného letadla rozluštěna

Druhý týden se můžeme setkat ve zpravodajských relacích rozhlasu,televize a internetových serverů s informacemi o záhadném zmizení letadla Boeing 777 letecké společnosti Malaysian Airlines.Letadlo letělo z Kuala Lumpur do Pekingu .Na palubě bylo 239 lidí různých národností. Poslední rádiový kontakt řídícího letového střediska s posádkou byl 8.března 2014 ve 2.40 hodin místního času.Poté se letadlo ztratilo z obrazovek radarů a přerušilo se rádiové spojení . Na komunikační frekvenci nastalo TICHO. Beznadějné TICHO.Zlověstné TICHO. Ohlušující TICHO .Ticho ze kterého mrazí .Ticho které nepřináší nic dobrého .

Po letadle Boeing 777 , let MH 370 v současné době pátrá více jak 58 letadel a 43 lodí ze 14 zemí .Byly vyhodnoceny družicové snímky oblasti ve které se letadlo pohybovalo. Objevuje se však stále více otazníků proč letadlo náhle změnilo kurs ,proč někdo postupně vypínal palubní komunikační přístroje, kde se stroj nachází .................

Přenesme se o 67 let zpátky ,do poloviny minulého století ,kdy se stala podobná událost.

Pohoří jihoamerických And přelétalo 2.srpna 1947 dopravní čtyřmotorové letadlo Lancastrian na cestě do SANTIAGA. Letadlo mělo své jméno STAR DUST - Hvězdný prach, v té době také velmi populární skladba amerického swingového orchestru Glenna Millera. Asi 20 minut před plánovaným přistáním na letišti v SANTIAGU byl přerušen rádiový kontakt s letadlem.

AVRO 691 LANCASTRIAN

Poslední hlášení z letadla bylo záhadné slovo S T E N D E C, které palubní radista dvakrát opakoval a po té se navždy odmlčel. Od této chvíle posádku ani letadlo STAR DUST nikdo nespatřil. Bylo zahájena velká akce pro jeho nalezení, pátrací letadla prohledávala místa možného pádu stroje. Všechny snahy ale byly bezvýsledné. Objevily se spekulace o sabotáži o únosu stroje mimozemšťany .

Zajímavá je i paralela mezi názvem letadla a populární skladby orchestru Glenna Millera "STAR DUST "- Hvězdný prach. Glenn Miller,kapelník orchestru, který tuto skladbu nahrál se ztratil beze stopy v prosinci 1944 při letu nad Atlantikem na koncertní vystoupení.

Co víme o průběhu letu Star Dustu a jeho možném konci. Po jeho stopách se vypravil filmový štáb BBC, aby natočil dokument VANISHED The Plane that Disappeared (Zmizelí -Ztracené letadlo) uvedený na nejsledovanějším satelitním kanále DISCOVERY. Letadlo směřovalo do chilského SANTIAGA a mělo přeletět druhé nejvyšší pohoří světa Andy. Na palubě stroje bylo celkem 11 lidí. Devět mužů a dvě ženy. V letové výšce 7300 metrů udržovaly letadlo 4 výkonné motory Rolls Royce.

Až za 52 let, v roce 1999 byla objevena malá část trosek letadla na ledovci pod horou TUPANGATO. Ta je jednou z nejvyšších v pohoří ANDY a nachází se asi 80 km od Santiaga.

Tím se vysvětlila část záhady zmizení letadla STARDUST. Letadlo se dostalo do silného cirkumpolárního vzdušného proudu, který může dosahovat rychlosti až 300 km/h. Stalo se neovladatelným a narazilo do kolmé stěny hory Tupangato. Jeho trosky a posádku na dlouhá desetiletí přikryla sněhová lavina. Při pohybu a tání ledovce se trosky letadla počaly objevovat na úpatí hory. Celých 52 let byly posouvány pod ledovou masou a nyní postupně přichází na povrch. Na těžko přístupné místo byla vyslána armádní průzkumná jednotka. Tato expedice objevila nahuštěnou pneumatiku z podvozku, motor Rolls Royce a vrtuli. Zdeformované listy vrtule pomohly určit , že se v době nárazu otáčela a nedošlo tedy k selhání motoru před nárazem. Nalezené lidské ostatky byly podrobeny analýze DNA pro jejich možnou identifikaci a porovnání s DNA příbuzných.

Celý pořad stanice Discovery byl zakončen otázkou, co znamenalo poslední slovo STENDEC vyslané z letadla Star Dust? Nikdo na to neuměl odpovědět. Slovo znělo tak tajemně, že tak byl pojmenován také americký magazín věnovaný záhadám a scifi STENDEC .

Po shlédnutí dokumentu televizního kanálu Discovery mě zaujala právě poslední nerozluštěná depeše S T E N D E C. Palubní radista ji vyslal z letadla, letištní personál v Santiagu ji přijal, ale protože ji nerozuměl, žádal opakování.

Radista opakoval stejné slovo STENDEC. Poté se navždy odmlčel.

Tady je třeba vysvětlit, že ve čtyřicátých letech minulého století nebylo běžné spojení mezi letadly a letištěm hlasem, mikrofonem - odborně fonií, ale vedl se provoz grafií tedy za pomoci Morseovy abecedy, která se vyťukávala klíčem. Aby byl radiový provoz co nejefektivnější, používají radisté zkrácená slova a mezinárodní zkratky. Ty jsou tvořeny skupinou tří písmen, které vyjadřují celé věty, nazývají se Q kódy nebo Z kody.

A nyní naše rekonstrukce toho co se stalo před ztracením letadla Star Dust. Letadlo se blíží k pohoří Andy a náhle se dostává do silné turbulence. Vzdušné proudy jej ženou velkou rychlostí do mraků, které jsou pod letovou hladinou letadla. Kapitán letadla Regional Cook se marně snaží zkorigovat dráhu letadla. Jeho motory nestačí na silný vzdušný proud, který dosahuje více jak 300 km/h. Letadlo je vtaženo do oblačnosti a ocitá se v neproniknutelné mlze. Posádka zahlédne na poslední chvíli v mracích, že se stroj nezadržitelně blíží k vysokým horským vrcholkům. Palubní radista vysílá zoufalou depeši řídící věži v Santiagu. Tam mu odpovídají mezinárodní zkratkou QCZ "nerozumím vašemu vysílán ". Radista znovu vyšle svou poslední zprávu. Letadlo v hustých mracích naráží do stěny hory Tupangato a strhává velkou sněhovou lavinu, která jej na dlouhých 52 roků přikrývá sněhem a ledem.

Podívejme se na depeši vyslanou v Morseově abecedě trochu blíže.Graficky napsána vypadá takto :

. . . / - / . / - . / - . . / . / - . - . / S T E N D E C

Radista v letadle vysílal ve stavu nejvyšší nouze a tedy velice rychle. Možná již tušil, že se blíží katastrofa. Tečky a čárky, které se ozývaly ve sluchátkách méně pozorného radisty z letištního personálu v Santiagu mu splynuly ve zcela jiné slovo.

Udělejme si rozdělení značek morseovky trochu jinak. Tečky a čárky zůstávají, ale význam písmen se změnil. Čeká nás velké překvapení !!!

. . . / - / . - / . - . / . . / - . / - . / S T A R I N N

Nyní již zbývá jenom vzít anglicko-český slovník a zjistit, že INN je začátek slova INNER - v českém překladu SKRYTÝ (uvnitř, v tom). Zpráva radisty, kterou naposledy vyťukal v Morseově abecedě z letadla Star Dust byla :

"STAR JE V TOM" nebo "STAR JE ZTRACEN"

Dosud se podařilo nalézt ostatky čtyř lidí a asi 10% havarovaného stroje Lancastrian. Potrvá ještě mnoho roků něž ledovec na úbočí hory Tupangato v Andách vydá všechno, co na dlouhá desetiletí ukryl osudového srpnového dne v roce 1947.

Ale možná je zbavena tajemství poslední záhadná depeše z letadla Star Dust -S T E N D E C.

Právě vám byla doručena po 67 letech bývalým vojenským radistou .

Bílé místo na mapě

Je to zajímavý pocit.Dostat se někam,kde dosud nestála lidská noha.Svět se nám zdá být stále menší a prozkoumaný díky komunikačním technologiím.Můžeme si myslet, že všude už někdo byl.Ale nemusí to být pravda.Najednou se z vás stane Kryštof Kolumbus nebo Neil Armstrong. Objevitel ,který stojí na místě, kde před ním zaručeně nikdo nebyl.Prohlížel jsem to místo a našel zkamenělé kusy dřeva spolu s otisky ulit malých korýšů v pískovcových kamenech.Stál jsem ve třímetrovém výkopu za naším domem a odhaloval bílé místo na mapě.

Výstřeďák v Národním

Na prknech divadla můžete shlédnout cokoliv.A třeba vás to i překvapí.Já jsem byl ve Zlaté kapličce.Bylo to 6.února.To si pamatuji přesně.Ten den slavil narozeniny Ronald Reagan. A také moje žena.Pro tak sváteční den jsme si nemohli vybrat lépší místo k oslavě. A hrála se Libuše od Bedřicha Smetany ,vznešená opera , která k Národnímu divadlu patří již od roku 1881.

Seděli jsme v lóži přímo nad orchestrem.Někdo by si řekl , že je to trochu z ruky, dívat se šikmo na jeviště.Ale mě se líbilo ,že vidím na celý symfonický orchestr,který je schován v orchestřišti pod pódiem.

Zazněly první tóny předehry a vtom se objevil v bočním vchodu do orchestřiště drobný chlapík v tmavém obleku a s aktovkou.Muzikant,který přišel pozdě? Zněly slavnostní fanfáry a chlapík kličkoval mezi muzikanty k volné židli vedle tympánů. Posadil se a rozsvítil lampičku na notovém pultíku. Zatímco ostatní muzikanti ze sebe vydávali maximum , chlapík seděl se založenýma rukama a pozoroval dirigenta.Po chvíli se začal šacovat a ze zadní kapsy vylovil objemnou šrajtofli a z ní - tiket sportky.Orchestr odehrál hodně taktů opery, než chlapík zkontroloval všechna tažená čísla. Na jeviště nastupovaly sbory, ale to ho vůbec nebralo.Z aktovky vytáhl termosku s kávou a po chvíli si k tomu rozbalil chleba s máslem.

Vrtalo mi hlavou co to je za výstředního exóta.Vždyť ten do toho orchestru snad ani nepatří!! Vrcholem bylo, když si za zvuku smyčců a zuřivého mávání dirigenta začal pročítat Večerní Prahu jako by se kolem nic nedělo.

To už jsem se nemohl vůbec soustředit na děj opery na jevišti. Kdo to tam proboha je?

Nějaký maskot do počtu nebo co?

Opera už se přehoupla do druhé poloviny,dirigent měl na čele krůpěje potu a podivný chlapík za rachotu tympánů, které stály vedle něho předstíral , že spí.

Najednou nečekaně přišel moment, že chlapík ožil . Probral se ze svojí letargie. Bylo na něm vidět, že přišla jeho velká chvíle. Minuta slávy. Z jedné kapsy vytáhnul kovovou tyčku a z druhé.... stříbrný TRIANGL.

Vstal , svůj hudební nástroj držel před sebou aby ho všichni viděli a zahrál :

CINK CINK .....CINK CINK

Triangl schoval do kapsy a do konce opery si četl noviny. Já ho měl za výstředního exóta

a on to byl: - Sólista Národního divadla na triangl.

Běžte do Národního , určitě to bude i pro vás nezapomenutelný zážitek.

Tedy pokud seženete lístek do lóže nad orchestrem.

Je ti teplo děvče?

Aby konečně neplatilo to známé ...až se Mrazík zeptá.... ,zavčasu jsem se rozhodl postavit krbová kamna.Známí mi říkali, že z podlahového topení, které máme můžu lehce dostat do kolen osteroporózu.A když se v domě netopí tak platí "stále noste teplé fusekle".Měl jsem vizi jak to v obýváku s krbem provést .Nejsem ale Nostradamus abych předvídal.Netušil jsem ,že objednaný řemeslník jen tak nepříjde.Přitom bydlí kousek od nás, žádná velká vzdálenost .Byla to od něj pěkná zatrolenost. Ani se neomluvil, taková neomalenost. Prohlédl jsem internetové návody a rozhodl se, že tu krbovou šílenost zvládnu sám. Podezdívka ,přípojka krbové vložky na komín, obestavět to žáruvzdornými deskami, udělat průduchy a kontrolní dvířka.Za víkend hotovo.Už nesedíme venku u grilového ohýnku, ale nostalgicky vzpomínáme na léto a koukáme do plamenů v našem krbu.Jedno poleno stačí na příjemné vytopení obýváku.A co řemeslník? Jeho lenost mi ušetřila pěkných pár tisíc.