Dopisování s Ronaldem Reaganem

Měl jsem jednu zvláštní sběratelskou zálibu .Byly to adresy zahraničních státníků ,herců a zpěváků.Dneska by se řeklo, no a co je na tom? Ale bylo to před 30 lety a u nás vládlo informační zatemnění.A doba byla i taková ,že všechna psaní do zahraničí kontrolovali agenti STB a ne všechna se dostala ke svým adresátům.Na západ jsem nesměl 10 roků vycestovat, protože jsem znal podrobnosti o sovětské vojenské radiostanici R 140.Sešítek s adresami byl malou jiskřičkou ,že jednou napíši někomu do nedostupného VELKÉHO SVĚTA .

Pak přišel rok 1989.Zbourala se Berlínská zeď , odstranily se ostnaté dráty na hranicích a náš svět se začal neuvěřitelně měnit.

Tak jsem v prosinci toho roku vzal sešítek s adresami a napsal novoroční blahopřání 40 známým lidem ze západu. Zpěvákům,hercům i politikům ,třeba Phill Collinsovi ,Paul Mc Cartneyovi, Margaret Thatcherové,Ronaldu Reaganovi, M.Jacksonovi atd. Jeden dopis putoval i do Sovětského svazu ,ten byl Michailu Gorbačovovi.Moje snaha mě tehdy stála víc jak tisícovku a to byla tehdy polovina mého měsíčního platu.Přešel Nový rok 1990 a nic se nedělo.Tak jsem si říkal,že asi ještě někde v zapadlých sklepích estébáci pořád třídí naší poštu.Ale 25.ledna mi dcera nečekaně telefonovala do práce. Přišel ti domů dopis od amerického presidenta.No to byl šok ! Ale bylo to přesně tak.Obálka s vyraženým zlatým orlem nadepsaná OFFICE OF RONALD REAGAN s mojí adresou ukrývala poděkování za přání a blahopřání k úspěšnému novému roku . A to celé s vlastnoručním podpisem presidenta Spojených států amerických Ronalda Reagana.

Ronald Wilson Reagan (6. února 1911 - 5. června 2004) byl americký politik a herec. Ve 30. až 60. letech byl hollywoodskou filmovou hvězdou, v letech 1967-1975 byl 33. guvernérem Kalifornie a v letech 1981-1989 byl 40. prezidentem Spojených států amerických.

Byla to jediná odpověď na moje novoročenky.Ale svou velikostí a opravdovostí vydala za všechny ostatní.

Pro mne to byl cenný důkaz , že u nás máme opravdu svobodu.

Přišel rok 1991 a pan Reagan slavil v únoru 80. narozeniny.Napsal jsem na kvalitní ruční papír elegantní blahopřání k tomuto významnému životnímu jubileu .Vložil jsem to do velké obálky A4 a opatřil snad dvaceti různými poštovními známkami ,aby se to jen tak nepřehlédlo .V polovině února přišel další dopis ze Spojených států.Bylo to vyjádření díku za zaslané přání k narozeninám.Narozeninová oslava se vydařila a přispěl jsem k tomu i já svým dopisem Zakončeno to celé bylo slovy :With warm best wishes and appreciation Ronald Reagan.

To je tedy můj opravdový příběh ,jak jsem si dopisoval s Ronaldem Reaganem.

Malá pozornost

Televizáka dělám už hodně roků.Zákazníci jsou vděční ,když k nim příjdete včas a dáte do chodu tu jejich bednu.

Ono se říká, že bez jídla člověk vydrží měsíc, bez vody až týden, ale bez televize ani den. Zprovoznění nefunkčního televizoru je pro někoho málem otázka života :-) . A tak se mnozí moji zákazníci snaží zdůraznit svůj vděk

v naturáliích. Na venkově dostanete čerstvá vajíčka ,tašku jablek nebo vlašských ořechů. Ve městě vám šoupnou lahvinku se slovy: " Tady máte malou pozornost, přijel jste v sobotu a já jsem rád, že to hraje.S tou mojí by bylo k nevydržení, že neuvidí svoje seriály."

Takže jsem přijel domů s lahví nějakého bílého vína.Ve stejném domě bydlí také náš rodinný lékař a obvoďák. A ten k nám to odpoledne přišel.Řešil zrovna nějaké rodinné problémy.

Říkám mu :" Pojď dál, posedíme, mám tu nějaké víno." Otevřel jsem tu sedmičku francouzského vína a nalil do skleniček od hořčice.Ťukli jsme si na zdraví ,ochutnali.Hmm dobré, nalej mi ještě. "Vyloupli" jsme tu lahvinku snad během půl hodiny.Zůstal v nás neobyčejný pocit klidu a pohody.

Druhý den mě napadlo podívat se na internet, co to bylo za lahodné víno.

No to jsem teda zíral.Francouzské Chateau 0,7 l za 1400,- Kč. My jsme ho s doktorem "barbarsky vychlastali" jak nějaký krabicák a ještě k tomu ze skleniček od hořčice ,co decka to dvě stovky.Znalci vín ,someliéři by nám za to určitě navrhli nepodmíněný trest v horní hranici.

Ekologickým aktivistou v nesprávné době

Dnes nevím ,jak jsem to všechno stíhal.Chodit do práce.Hrát v kapele.A k tomu dělat v obecním zastupitelstvu.Tehdy se tomu říkalo občanský výbor.Takže už je to pár roků.Teda hodně roků. Nebyla to vděčná funkce.Zadarmo a pro blaho obce.Ale snažil jsem se, aby to tu fungovalo k všeobecné spokojenosti.Snažení ale byl neustálý boj s větrnými mlýny a komunistickými úředníky.Tady začíná historka ,jak jsem se chtěl stát ekolologickým aktivistou na nesprávném místě a v nesprávné době.

Nedaleko naší malé severočeské vesničky s historií psanou od 11.století vznikl velký průmyslový komplex.Jeho prvořadou činností bylo soustavné znečišťování vzduchu , ale i vody v potoce ,který protéká obcí.Z potůčku s malebným názvem se stala smrdutá stoka černé fenolové vody, která vzniká po úpravě uhlí. Na schůzi občanského výboru jsem navrhnul,že by se s tím mělo už konečně něco udělat.Všichni ale koukali do země.Nechtěli s tím nic mít.Pracovali tam.

Tehdy jsem vzal skleněnou láhev od mléka (to ještě nebyly PET lahve), nabral z potoka tu černou páchnouocí kapalinu a šel.

Šel jsem na Povodí Labe.Podívejte se soudruzi jakou vodu nám pouští fabrika do potoka!

Podívali se na flašku a zeptali kde to je . Podhorský potok ? Tak to není naše.To musíte jít

na Povodí Ohře.Nechápal jsem proč tam ,když Ohře teče 50 km od nás a Labe je za humny.

Na Povodí byli milí.Prohlédli obsah lahve proti světlu , přivoněli a konstatovali, že to není dobré.Ale pomoci že mi nemohou.Oni dělají regulaci toků ,ale co tam teče je nezajímá.Když se vám to nelíbí ,běžte si stěžovat na Krajskou hygienickou stanici. Vzal jsem láhev a šel .Vrátný na KHS s placatou čepicí a vyzbrojený pistolí mi odebral občanku a pustil mě dál. Trvalo to tam kratší dobu než ověřování mojí totožnosti na vrátnici."Tohle my neřešíme.To má na starost Okresní hygienická stanice." Tak to už jsem si připadal jako v Pohádce o Kohoutkovi a slepičce .K vedoucí OHS jsem se musel objednat.Prohlédla láhev a rezolutně prohlásila."Takhle to ale nejde.Co si myslíte? Že si sem přinesete vodu kdoví odkud a my to budeme řešit? Vzorky musí odebrat k tomu určená komise do speciálních odběrných nádob a musí se sepsat protokol s datem a časem odběru". Vzala láhev té páchnoucí špíny a vylila jí do umyvadla. "A láhev umejte a vraťte do obchodu". Odcházel jsem sklíčený , ponížený a dopálený z takového bezohledného jednání.

Dnes je fabrika zbořená.Před dvaceti lety se přišlo na to ,že je tady zbytečná .

Podhorský potok se vlastními silami stává bystřinou, kam "ptáci ,laně chodí pít pod javorový kmen". Každý si dnes může udělat svůj vlastní úsudek proč chránit přírodu kolem nás ,vodní toky,živočichy prostě faunu i floru .Nejsme jenom pouhými konzumenty a uživateli přírody .Jsme její součástí.

Malá větrná elektrárna

Domácí větrná elektrárna jako alternativní,nezávislý zdroj elektrické energie pro chatu nebo chalupu.

Když jsem viděl velké větrníky v Krušných horách ,řekl jsem si , proč to nezkusit.Postavil jsem větrnou elektrárnu na zahradě za domem.Jenom malou ,jakou můžete vídat ve filmech na amerických farmách.

Prvním předpokladem je hnací síla - vítr.Větrnou turbínu roztočí rychlost větru od 2m/s to je asi 10 km/h.Zvolil jsem třílistou vrtuli s alternátorem,který má 12 voltů a výkon 500 W.Podobné alternátory dodávají napětí v osobních autech.

Celá jednotka je na 4 metrovém stožáru.

Proti kmitání je stožár ukotvený ocelovými lanky.Turbína je kabelem spojena s řídící jednotkou .

Elektronika kontroluje a hlídá nabíjení baterie , olověného akumulátoru 12 voltů /100 Ah (ampérhodin).V případě dostatečného nabití řídící jednotka přepne vinutí alternátoru a ten funguje jako magnetická brzda.Vrtule se netočí.

K zabrzdění dojde také v případě překročení povolené rychlosti větru a větrná turbína je chráněna před poškozením.

Další částí elektrárny je měnič napětí . Ten z 12 voltů stejnosměrného napětí udělá 230 voltů střídavých pro připojení malých domácích spotřebičů.

Měnič má také výstup USB 5V ze kterého mohu nabíjet mobil, tablet,foťák .Celou elektroniku větrné elektrárny jsem instaloval do kovové skříně , vybavil pojistkami, měřičem stavu akumulátoru a jističi.Z této centrály mám udělaný rozvod elektřiny do dílny ,garáže a na zahradu.Zásuvky a vypínače jsem označil zeleně (zelená energie).

A tak třeba posekám trávu malou strunovou sekačkou, rozsvítím cestičky v zahradě nebo čerpám vodu na zalévání.

Systém je takzvaný offgrid , to znamená, že není napojený na veřejný elektrický rozvod.Máte stejného koníčka?

Rád se podělím o zkušenosti.

Finanční poradce z Asie

Znám ho již několik let.Má malý krámek .Kalhoty,bundy,boty,spodní prádlo ale koupíte tam i umělé květiny,rámečky na fotky sluneční brýle nebo ponožky.Je to usměvavý Vietnamec ,který tu žije s rodinou dvacet roků.

Jak se máté? ,ptá se mne zdvořile , sotva jsem vstoupil.Potřebuji pásek do kalhot.Ochtně vy:bírá a zkouší délku pásku.Když chci platit ,povídá mi" Něco pro vás mám.Kouzlo.Všichni Vietnamci mají .Pro štěstí a peníze". Z podpultu vytahuje malou zlatou sošku veselého tlouštíka.Dívám se asi trochu nechápavě a tak pokračuje."To náš Budha.Dáš doma aby byl vidět.Dáš pod Budha peníze a budeš mít doma pořád peníze.To je kouzelný".

Přesvědčil mě a tak si k opasku kupuji zlatého Budhu za sto pade.Doma jej dávám v obýváku na poličku a pod něj peníze.Pro začátek po něj strčím stovku.Dalších čtrnáct dní kontroluji mojí peněženku ,jestli se něco změnilo.Nic.Vše při starém.Co mi to ten Vietnamec říkal? Všichni Vietnamci mají.To je kouzelný.Dáš pod Budha peníze a budeš mít doma pořád peníze.Chvilku mi to vrtalo hlavou -budeš mít doma pořád peníze.Co tím myslel? A pak mi to došlo! Měl pravdu! Mám doma pořad peníze.Stovku zastrčenou pod soškou.

Existence potvrzena

Vojtík je u nás pravidelně na víkendových návštěvách.Už když mu byly čtyři ,bylo to hodně živé a zvídavé dítě.Tehdy jsme si vymysleli Pišimiše.Krátce ho představíme.Domácí naschválníček , schovává věci jako jsou klíče,boty,ponožky. Klidně vám sní sladkosti,které večer zůstaly na stole,vyjídá potají ledničku a dělá nepořádek.Všichni o něm vědí ,ale nikdo ho neviděl.

Tak na Pišimiše jsme s Vojtíkem výmýšleli pasti.Jak ho dopadnout? Jednou mě překvapil plánem který si připravil a nakreslil doma , jak ho spolehlivě chytíme. Vysvětlil mi to asi takhle: "Pišimiš má rád dorty , hlavně se šlehačkou a jahodami.Dort dáme do veliké krabice.Na boku vyřízneme okénko a k němu postavíme malý žebříček." Pozorně jsem poslouchal a obdivoval plán čtyřletého kluka." No a když vleze dovnitř , tak vezmeme žebřík a okénko zalepíme a budeme ho mít v krabici !" Jiný plán byl udělat malé jezírko s ostrovem a padacím mostem.Na ostrov dáme bombóny.Pišimiš tam vleze ,sklopíme most a protože neumí plavat tak tam zůstane.Byly to milé chvilky s malým Vojtou.

Uplynulo pár roků.Už je mu osm.Velký kluk. Jezdí k nám na víkendy s tabletem ,smartfonem .Hraje počítačové hry.

Na Pišimiše jsme skoro zapoměli .Tak mu jednou povídám:"Vzpomínáš si Vojtíku, jak jsme chytali a nikdy nechytili toho domácího skřítka? Tak toho jsem dopadnul a mám ho vyfoceného.A není jeden ale jsou tu dva.A mám je vyfocené v mobilu."

Nevěřil mi. " Tak to mi teda ukaž !Vzal jsem svůj chytrý mobil ,zapnul foťák .CVAK!

A z obrazovky na nás koukali dva Pišimišové .Vojtík a já.

Záhada ztraceného letadla rozluštěna

Druhý týden se můžeme setkat ve zpravodajských relacích rozhlasu,televize a internetových serverů s informacemi o záhadném zmizení letadla Boeing 777 letecké společnosti Malaysian Airlines.Letadlo letělo z Kuala Lumpur do Pekingu .Na palubě bylo 239 lidí různých národností. Poslední rádiový kontakt řídícího letového střediska s posádkou byl 8.března 2014 ve 2.40 hodin místního času.Poté se letadlo ztratilo z obrazovek radarů a přerušilo se rádiové spojení . Na komunikační frekvenci nastalo TICHO. Beznadějné TICHO.Zlověstné TICHO. Ohlušující TICHO .Ticho ze kterého mrazí .Ticho které nepřináší nic dobrého .

Po letadle Boeing 777 , let MH 370 v současné době pátrá více jak 58 letadel a 43 lodí ze 14 zemí .Byly vyhodnoceny družicové snímky oblasti ve které se letadlo pohybovalo. Objevuje se však stále více otazníků proč letadlo náhle změnilo kurs ,proč někdo postupně vypínal palubní komunikační přístroje, kde se stroj nachází .................

Přenesme se o 67 let zpátky ,do poloviny minulého století ,kdy se stala podobná událost.

Pohoří jihoamerických And přelétalo 2.srpna 1947 dopravní čtyřmotorové letadlo Lancastrian na cestě do SANTIAGA. Letadlo mělo své jméno STAR DUST - Hvězdný prach, v té době také velmi populární skladba amerického swingového orchestru Glenna Millera. Asi 20 minut před plánovaným přistáním na letišti v SANTIAGU byl přerušen rádiový kontakt s letadlem.

AVRO 691 LANCASTRIAN

Poslední hlášení z letadla bylo záhadné slovo S T E N D E C, které palubní radista dvakrát opakoval a po té se navždy odmlčel. Od této chvíle posádku ani letadlo STAR DUST nikdo nespatřil. Bylo zahájena velká akce pro jeho nalezení, pátrací letadla prohledávala místa možného pádu stroje. Všechny snahy ale byly bezvýsledné. Objevily se spekulace o sabotáži o únosu stroje mimozemšťany .

Zajímavá je i paralela mezi názvem letadla a populární skladby orchestru Glenna Millera "STAR DUST "- Hvězdný prach. Glenn Miller,kapelník orchestru, který tuto skladbu nahrál se ztratil beze stopy v prosinci 1944 při letu nad Atlantikem na koncertní vystoupení.

Co víme o průběhu letu Star Dustu a jeho možném konci. Po jeho stopách se vypravil filmový štáb BBC, aby natočil dokument VANISHED The Plane that Disappeared (Zmizelí -Ztracené letadlo) uvedený na nejsledovanějším satelitním kanále DISCOVERY. Letadlo směřovalo do chilského SANTIAGA a mělo přeletět druhé nejvyšší pohoří světa Andy. Na palubě stroje bylo celkem 11 lidí. Devět mužů a dvě ženy. V letové výšce 7300 metrů udržovaly letadlo 4 výkonné motory Rolls Royce.

Až za 52 let, v roce 1999 byla objevena malá část trosek letadla na ledovci pod horou TUPANGATO. Ta je jednou z nejvyšších v pohoří ANDY a nachází se asi 80 km od Santiaga.

Tím se vysvětlila část záhady zmizení letadla STARDUST. Letadlo se dostalo do silného cirkumpolárního vzdušného proudu, který může dosahovat rychlosti až 300 km/h. Stalo se neovladatelným a narazilo do kolmé stěny hory Tupangato. Jeho trosky a posádku na dlouhá desetiletí přikryla sněhová lavina. Při pohybu a tání ledovce se trosky letadla počaly objevovat na úpatí hory. Celých 52 let byly posouvány pod ledovou masou a nyní postupně přichází na povrch. Na těžko přístupné místo byla vyslána armádní průzkumná jednotka. Tato expedice objevila nahuštěnou pneumatiku z podvozku, motor Rolls Royce a vrtuli. Zdeformované listy vrtule pomohly určit , že se v době nárazu otáčela a nedošlo tedy k selhání motoru před nárazem. Nalezené lidské ostatky byly podrobeny analýze DNA pro jejich možnou identifikaci a porovnání s DNA příbuzných.

Celý pořad stanice Discovery byl zakončen otázkou, co znamenalo poslední slovo STENDEC vyslané z letadla Star Dust? Nikdo na to neuměl odpovědět. Slovo znělo tak tajemně, že tak byl pojmenován také americký magazín věnovaný záhadám a scifi STENDEC .

Po shlédnutí dokumentu televizního kanálu Discovery mě zaujala právě poslední nerozluštěná depeše S T E N D E C. Palubní radista ji vyslal z letadla, letištní personál v Santiagu ji přijal, ale protože ji nerozuměl, žádal opakování.

Radista opakoval stejné slovo STENDEC. Poté se navždy odmlčel.

Tady je třeba vysvětlit, že ve čtyřicátých letech minulého století nebylo běžné spojení mezi letadly a letištěm hlasem, mikrofonem - odborně fonií, ale vedl se provoz grafií tedy za pomoci Morseovy abecedy, která se vyťukávala klíčem. Aby byl radiový provoz co nejefektivnější, používají radisté zkrácená slova a mezinárodní zkratky. Ty jsou tvořeny skupinou tří písmen, které vyjadřují celé věty, nazývají se Q kódy nebo Z kody.

A nyní naše rekonstrukce toho co se stalo před ztracením letadla Star Dust. Letadlo se blíží k pohoří Andy a náhle se dostává do silné turbulence. Vzdušné proudy jej ženou velkou rychlostí do mraků, které jsou pod letovou hladinou letadla. Kapitán letadla Regional Cook se marně snaží zkorigovat dráhu letadla. Jeho motory nestačí na silný vzdušný proud, který dosahuje více jak 300 km/h. Letadlo je vtaženo do oblačnosti a ocitá se v neproniknutelné mlze. Posádka zahlédne na poslední chvíli v mracích, že se stroj nezadržitelně blíží k vysokým horským vrcholkům. Palubní radista vysílá zoufalou depeši řídící věži v Santiagu. Tam mu odpovídají mezinárodní zkratkou QCZ "nerozumím vašemu vysílán ". Radista znovu vyšle svou poslední zprávu. Letadlo v hustých mracích naráží do stěny hory Tupangato a strhává velkou sněhovou lavinu, která jej na dlouhých 52 roků přikrývá sněhem a ledem.

Podívejme se na depeši vyslanou v Morseově abecedě trochu blíže.Graficky napsána vypadá takto :

. . . / - / . / - . / - . . / . / - . - . / S T E N D E C

Radista v letadle vysílal ve stavu nejvyšší nouze a tedy velice rychle. Možná již tušil, že se blíží katastrofa. Tečky a čárky, které se ozývaly ve sluchátkách méně pozorného radisty z letištního personálu v Santiagu mu splynuly ve zcela jiné slovo.

Udělejme si rozdělení značek morseovky trochu jinak. Tečky a čárky zůstávají, ale význam písmen se změnil. Čeká nás velké překvapení !!!

. . . / - / . - / . - . / . . / - . / - . / S T A R I N N

Nyní již zbývá jenom vzít anglicko-český slovník a zjistit, že INN je začátek slova INNER - v českém překladu SKRYTÝ (uvnitř, v tom). Zpráva radisty, kterou naposledy vyťukal v Morseově abecedě z letadla Star Dust byla :

"STAR JE V TOM" nebo "STAR JE ZTRACEN"

Dosud se podařilo nalézt ostatky čtyř lidí a asi 10% havarovaného stroje Lancastrian. Potrvá ještě mnoho roků něž ledovec na úbočí hory Tupangato v Andách vydá všechno, co na dlouhá desetiletí ukryl osudového srpnového dne v roce 1947.

Ale možná je zbavena tajemství poslední záhadná depeše z letadla Star Dust -S T E N D E C.

Právě vám byla doručena po 67 letech bývalým vojenským radistou .