Na Zvíkově

Zvíkovský hrad asi znáte.Středověká stavba se nachází na skalním ostrohu u soutoku Vltavy s Otavou.Je to národní kulturní památka .Tak sem jsem zavítal ještě za svobodna s mojí přítelkyní .Bylo to v létě , přesněji v červenci to je důležité, ale proč ,o tom až později. Vyrazili jsme na dovolenou do jižních Čech. S autem jsme jezdili po kempech a prohlíželi památky. Se skupinou patnácti lidí a průvodcem jsme šli poznávat Zvíkov .

Rozsáhlý hrad, který pamatuje Přemyslovce má mnoho zajímavých zákoutí ve kterých se můžete dotknout naší minulosti.Od sklepů až po věž Hlásku ,od vstupní Písecké brány až po gotické ochozy na hradním nádvoří. Procházeli jsme jednotlivá místa a průvodce nám líčil hradní historii.

Více se dozvíte na http://www.hrad-zvikov.eu/historie/.

Celá naše skupina návštěvníků přišla do rytířského sálu.

Tady náš průvodce přestal citovat historická data a stoupnul si ke dvěma starodávným židlím stojícím u zdi. "Každý hrad má své zvláštnosti a tajemnosti. Ani Zvíkov není výjimkou.Tady máme dvě židle, které v sobě skrývají staletá tajemství .Já bych poprosil dvě ženy,které by tu si sedly na tyto židle." Návštěvníci se po sobě podívali.Co to na nás ten pan průvodce chystá?

Byla tam asi desetiletá holčička , maminka ji postrčila dopředu. Průvodce děvčátko posadil na levou židli."Ještě bych prosil jednu ženu" .Moje přítelkyně špitla spíše pro sebe "že bych tam šla", toho se chytla paní stojící vedle a hned vykřikovala "tady mladá paní si tam sedne".Přítelkyně namítala: "já nejsem mladá paní", "to nevadí pojďte sem a posaďte se" ,mnul si ruce průvodce, že získal dobrovolníky pro svoje divadlo.

Obrátil se na holčičku."Ty sedíš na židli štěstěny,sazky,sportky a matesa.Do roka a do dne získáte hodně peněz."

"Jéé to je dobře, tatínek si chce koupit škodovku" , zajásala holčička. Potom se otočil na přítelkyni:"Vy sedíte na židli plodnosti a do roka a do dne budete mít trojčata.........

Přítelkyně znejistěla. Publikum se ale očividně bavilo.Někteří i litovali, že si tam nesedli oni.

Ještě venku na nádvoří na nás jedna paní ukazovala- hele to je ta co bude mít trojčata.

Přešli jsme to s úsměvem.O dovolené jsme navštívili ještě zámek Hluboká,Orlík,hrad Švihov.

Na úsměvnou historku pana průvodce na Zvíkově jsme už zapoměli.

Na podzim jsme měli svatbu .Pointu celého mého příběhu se dozvíte již za chvíli.

V červenci příštího roku se nám narodila dcera.Přesně jak bylo předpovězeno na židli plodnosti na Zvíkově.

Do roka a do dne.