04 února, 2018

Stav sněhové pokrývky

Nudíte se? Kupte si elektrickou frézu na sníh.
Podle předpovědí meteorologů přišla ta opravdová ladovská zima i do oblastí s nižší nadmořskou výškou, tedy k nám.
A tak padá a padá.No nevadí.Vyzkouším tu novou elektrickou sněhovou frézu .Byla ve slevě a ještě jsem ji nepoužil.


S odhodláním jsem začal dávat dohromady stroj na kolečkách a elektrické prodlužováky , abych měl dostatečnou délku působnosti kolem domu.Musel jsem také změnit jistič v rozvaděči za silnější ,fréza má spotřebu 2500 watů a ten původní vypadával.Za ty dvě hodiny příprav napadlo dalších 5 centimetrů prašanu.

Konečně! Fréza se rozběhla a zakousla do sněhového koberce . Z komínku vytryskl vysoký sněhový gejzír.Vybral jsem frézu s odhozem sněhu 7 až 10 metrů.Špatně jsem ale namontoval kličku pro otáčení komínku .Než se mi podařilo sněhožrouta zkrotit a nastavit ,byl sníh i tam ,kde před tím nebyl.Například na mě i na terase před domem ,kam běžně nesněžilo.Ani sousedům se nelíbilo,že sníh dolétne až na jejich právě zametený dvoreček a drobné kamínky z našeho dvora buší na střechu jejich auta Uprostřed práce, ohlušený 107 decibelovým rachotem frézy a vytočený nespokojenými sousedy jsem stroj odpojil , smotal kabely. Vzal hrablo, koště, lopatu a zbytek dvora a cesty proházel ručně.
Takže příště: Nudíte se?Kupte si medvídka mývala .





Sněhové plácání

Náš František v zimě,když je dost sněhu staví sněhuláky. Ono by na tom nebylo nic tak zajímavého.Ale nejsou to ty tři koule na sobě ,jak jsme dělali v dětsví. Jsou to sněhové sochy.Pro pobavení ,pokoukání, pro radost dětem. Svá sněhová díla vytvořil v Krkonoších , na Pustevnách nebo v Rožnově p.R.


Třímetrová sněhová socha Šašek a královna vznikla na Pustevnách .




Sněhurka a trpaslíci (všech 7 ) - Malá Úpa , Krkonoše



Sněhový Otesánek - bobová dráha pro děti v Malé Úpě , Krkonoše


Mořská víla v Rožnově p.R. a 1.místo v kategorii sněhové sochy


"Antidepresivní stěna pro muže " Pustevny , z ledu




A hrad jsme měli u nás na zahradě.

Pro vytvoření sněhového díla potřebujete dostatek materiálu , nápad a náčiní na opracování.
František používá špachtle,mačetu,lopatu a zednickou lžíci a hladítko.

31 ledna, 2018

Nepodávej se tomu !

Všem nám utíká čas stejně rychle.To příroda zařídila spravedlivě.Dříve to tak ale nevypadalo a nedělal jsem si s tím žádné starosti.Krásné roky dospívání , poznávání nových přátel, nalézání sama sebe.Proplouval jsem tím naplno a bez zábran ,když máte svojí práci jako koníčka .A kolem sebe spoustu zajímavých lidí .Čas vám ale ukáže, že nic netrvá věčně.

Dostal jsem se náhle do bodu na pomyslné životní čáře, kdy se všechno mění. Čas ztrácení.Pro někoho jenom banalita se ztracenými klíči nebo doklady.Pro někoho ztráta zdraví, sluchu,zraku nebo paměti.Ale často i bolestná ztráta přátel nebo členů rodiny. Zdraví si každý cení a dává ho na první místo.Nedá se koupit a máme ho jenom jedno.Já si bláhově myslel ,že se nemůže nic stát,protože mě to nejhorší ,týden na jednotce intenzivní péče už potkalo v mých sedmnácti letech.

Opak je pravdou.A tak se pomalu stávám zdrojem financí pro zdravotní ústavy a jejich personál. Tu pochroumané koleno ,kdy vás léčí,že jsou natažené vazy ,aby po třech měsících zjistili, že jsou vazy přetržené . Z občasné bolesti v zápěstí se po operaci stává bolest trvalá . Potom musíte mít vyšetření na zbroják a preventivku protože už vám bylo víc než tolik . Musíte si pořídit brýle .Po čase také naslouchátko. A takhle se na vás ti dochtoři střídají . Čím jste starší,tím jste pro ně snadnější kořistí. Jeden můj známý si odevzdaně posteskl : " Na středisku jsem už častěji,než v hospodě ."To je potom jasné,že vám něco najdou.

Žádný doktor už není takový dobrák, jako pan Hrušinský, že by vás posílal do Pelhřimova.Ono za prvé tam žádné krematorium není a za druhé by na vás nevydělal ani kačku.
Tak se mi stalo,že po preventivní prohlídce si mě pozvali znovu na ještě preventivnější prohlídku ,protože nějaké hodnoty v krvi neodpovídají normě.Trochu jsem znejistěl.Začal jsem všechno vidět v "jiných barvách než růžových". Ještě,že mám hodnou kamarádku, která všechno vnímá s nadhledem.Upřimně mi řekla:" Vůbec si to tak neber ,nemusíš všechno doktorům věřit, a nepodávej se tomu. Stále platí,že naděje umírá poslední ! "

28 ledna, 2018

A je to tady

Bojím se,že mi někdo bude nutit něco,co nechci.Nesnáším třeba ovarové koleno a bůček.
A teď ho máme mít všichni na talíři.Tu pěkně slizký , tu zase vypečený, hodně starý ,
mnohdy zkažený, neslaný,nemastný až nechutný ,jen pro silné žaludky .
A dokonce příštích pět roků.

21 ledna, 2018

Naturální pohlazení po duši

Někdy je třeba si říci dost, někam zapadnout a relaxovat.I když vám budou vysvětlovat , že náhody neexistují ,
že je to jen způsob našeho myšlení, tak tohle se náhodou povedlo.

Ty sociální sítě, to je teda věc.Najednou víme všechno o všech.Co dělají,dělali,budou dělat.Kam jdou,odkud jdou,kdy někam půjdou.No asi to patří k době ,která ale začíná být pěkně uspěchaná.

Na Petra jsem narazil na fb a dal si ho do přátel.Je to muzikant , jak se říká tělem i duší a u něho platí,ještě to celé na druhou.Něco mi ve čtvrtek najednou řeklo:"Napiš mu ,aby se mrknul na blog na článeček z tvého života Melodie radosti i vzpomínek. Neviděli jsme se snad třicet roků ,třeba si zavzpomíná."
No vůbec jsem netušil jsem co jsem tím spustil.

Za chvíli mi přišla odpově :

"Krásný článek.Mluví mi z duše.Ty muzikantské začátky už nikdy nic nepřekoná ,to je na nich nejvzácnější.Já zažil první hraní ve vesničce u Teplic a Sluneční hrob samozřejmě nechyběl.Ten sál už je zbouraný.Sluneční hrob hraju dodnes jako jedinou převzatou píseň.Je to píseň mého srdce.K vám jedem hrát zítra večer na Kačák.V takové unplugged sestavě budeme vzpomínat,že jsme tam skoro před 40 lety hráli Nazval jsem to Uzavírání kruhu.Moc se těším .Ale neznamená to,že bychom s kapelou končili.Tak tam klidně přijeď ."

Teď si říkám, kdo komu hodil rukavici? Tohle pozvání nepřijmout ,to bych tedy zaváhal.
Petr s klukama přijede z Prahy , tak to se určitě musíme vidět.

Malá hospůdka obložená dřevem ,s masivními dubovými stoly a velkými roztopenými kamny v rohu.
Venku pěkně mrazivo a závěje.Uvnitř se schylovalo k hřejivé ,útulné atmosféře piva a rockové muziky.
Kluci hráli naplno.Prošli repertoár kapely od let osmdesátých .Dali i svojí největší hitovku,která se hrála
ve všech rádiích.A bylo vidět,že na to stále mají.Jako bombónek ,citovou záležitost a Petr nezapomněl zdůraznit,že je to také pro mě , zahráli Sluneční hrob od Blue Effectu.

Zdá se mi,je to moc let, já byl kluk ,kterej chtěl znáti svět .........

Tak to mi přátelé udělali obrovskou radost.Večer byl pohodový ,trochu retro vzpomínkový.A opravdu i to pohlazení po duši , které člověk potřebuje, aby byl.

O přestávce jsem šel před hospůdku.Pobaveně se na mě díval mladý kluk s dredama. Asi jsem mu tam nepasoval věkově. Potom se odhodlal a povídá: "Tak co, jak se vám tu líbí, vy nejste zdejší? " , " No zdejší nejsem ,ale dobře to tu znám". " A vy víte,co to tady hraje za kapelu , já jsem přišel před chvílí." "Tak to vím docela přesně ,jsou z Prahy a s Petrem,co zpívá se znám už skoro čtyřicet roků." Tázavě se na mě podíval :" To jako fakt jó a jak se teda jmenují?" "Hele určitě je znáš , mají reklamu na každý benzínce , NATURAL ." "Neznám!" " Tak znáš jejich skladbu Já na to mám, všechno zaplatím..... " ,zanotoval jsem kousek skladby.
"No tu znám ,to hrajou v reklamě , to jsou fakt jako oni jó? Tak to je supr.Já na to mám..... "
Pokaždé, když šel kolem mého stolu ,usmíval se a pokyvoval hlavou.A když uslyšel Já na to mám naživo ,určitě mu to docvaklo ,že je to pravda.



15 ledna, 2018

Ariadnina nit

ARIADNINA NIT
František

Řekni mi jestli se to stane,
Že přetrhne se nitka zlatá
Co spojuje sny nepoznané
A místo slůvek ze sluchátka
Potečou jenom slzy slané?


Řekni mi jestli se to stane,
Že poztrácí se slůvka sladká
Co hřála srdce i tvé dlaně
Na louce z květů poskládané
Pokvete jenom jinovatka?


Blázínku to se někdy stává,
Že cestu vyšlapanou ztratíš
Má nitka se nepřetrhává
Věř sobě a běž po ní
Zas do náruče se mi vrátíš!

Tak jsem opět otevřel šuplík s mými založenými nápady.Stane se mi ,nejčastěji večer, že mě něco napadne. Myslím si ,to je dobrý, honem s myšlenkou na papír.Ale záhy to ukončím a uložím k odpočinutí do toho šuplíku. Tam to zraje jako archivní víno , dozrává jak plísňový sýr. Po čase na to kouknu a říkám si , to není špatný , jak mě to jenom mohlo v mojí hlavě napadnout.Opět tedy jeden nález.Taková " prozaická" archeologie nebo jak to nazvat. To jsem dnes chtěl vyhodit loňský diář . A ono to tam bylo. Moje překlepy.

Ten nadpis se nabídl sám po návštěvě palácového komplexu Knóssos při dovolené v Řecku na Krétě.
Starověká památka nedaleko Heraklionu začala vznikat již 1700 let před našim letopočtem.Udiví,že Minojci stavěli tříposchoďové vily,splachovací záchody,kanalizaci ,dlažby a bazény před 3500 lety.Několikrát palác pobořilo zemětřesení ,aby jeho další stavba byla krásnější a okázalejší než předchozí.Dnešní podoba,částečná rekonstrukce budov vychází z představ sira Evanse,který s vykopávkami a obnovou zasypaného,pobořeného paláce započal roku 1900.

K tomuto místu se váže stará řecká báje. Vypráví jak Ariadna dala Theseusovi zlaté klubko. Theseus šel do Labyrintu v Knossu zabít zlého Minotaura ,napůl člověka a býka.Nikdo před ním,kdo se o to pokoušel se z Labyrintu nevrátil . Zlaté klubko od Ariadny mu pomohlo najít cestu zpět.Přirovnání " To je Ariadnina nit" se používá dodnes, při řešení nějakého zamotaného,složitého problému.
V Knóssu se labyrint nenašel ale bylo tam kolem 1000 místností.Takže nově příchozí tady ztráceli orientaci .






Knossos -královský palác na Krétě (vznik 1700 let př.n.l.)


Knossos Trůnní sál


Knossos Trunní sál s královským trůnem a obětní nádobou



Rekonstrukce části paláce Knossos podle sira Evanse


Pokoj královny v Knossos

FOTO (c) AUTOR BLOGU

Více o Krétě a paláci Knossos na : www.infokreta.cz/vylety-knossos.html

20 prosince, 2017

Melodie radosti i vzpomínek

Vždy to byl třídní rošťák a zvídavý neposeda.Dnes by se řeklo hyperaktivní dítko .Předváděl se před děvčaty. To mu šlo a v duchu jsem mu záviděl ,že měl úspěch u nejhezčích holek ve třídě .Ale Pepa byl i můj nejlepší kamarád.Často jsem k němu chodil domů ,půjčoval mi knížky .Měli hromadu Mayovek a Verneovek a to mě bavilo.V 6.třídě jsem dostal k vánocům kytaru a Pepa také.A tak jsme spolu cvičili akordy a písničky ze Semaforu, od Petra Nováka nebo Olympiku.Hráli jsme také ve školní dechovce .Po základce se naše cesty rozešly.

Ale jen na dva roky. Potkali jsme se na internátu.Já dělal televizní učiliště ,Pepa učební obor truhlář. A tak jsme opět mohli spolu hrát na kytary.To už byl repertoár od Beatles.Písničky odposlouchané z magneťáku B 42. Naše neumělá angličtina " Help a nidson bády Jéé jéé ". Vychovatelka zvaná vychtle nás chodila napomínat, abychom se zklidnili,že tam nejsme sami.My jsme ale museli řvát ,aby nás přes otevřené okno slyšela děvčata v poschodí nad námi.Časem jsme přišli na to ,jak se dostat na dívčí patro přes zadní schodiště.Stačilo vychtli říci, že jsme si zabouchli klíče od pokoje.Ona nám půjčila universální, co pasoval ke všem zámkům.Odemkly se zadní dveře a už jsme mohli po večerce koncertovat na dívčích pokojích.To už jsme přibrali Jardu a hráli ve třech.Měli jsme u děvčat opravdu úspěch.Byli jsme jejich hvězdy .I když na druhou stranu hrozil vyhazov z internátu.
V Mostě se konalo okresní kolo Beatového festivalu.Dali jsme si název CBS ,Czech Beat Societ a přihlásili se .
A rovnou se skladbou ,která je dnes už legendární - Slunečný hrob od Blue Effectu Radima Hladíka.
Tehdy měla poangličtěný název Sunny Grave.
Pepa hrál basovku, já doprovodnou kytaru a Jarda sólovou kytaru.
To už jsem měl červenou elektronickou kytaru Jolanu a zpíval jsem sólo ,kluci vokály.
Docela těžká písnička plná molových akordů E mi /Fis mi /Gis mi /Fis mi 7.

Zdá se mi ,je to moc let,
já byl kluk,kterej chtěl
znáti svět,s tebou jsem si hrál......

Bylo to naše první veřejné vystoupení.Okusili jsme záři reflektorů .Sklidili první potlesk obecensta.
Brali jsme to jako recesi.A tak jsme také mezi dvanácti kapelama dopadli.Dodnes si pamatuji povzbudivá slova předsedy poroty pana Štolby, hudebního redaktora Československého rozhlasu:
" No kluci bylo to dobrý. Ale ještě musíte hodně cvičit ."
Hráli jsme spolu ještě nějaký čas na čajích a undegroundových slezinách.V zakouřených sálech i v hospodě ve skalách .Později se občas potkali a pokecali......

Šel jsem o dušičkách na hřbitov zapálit svíčku na pomníčku mojemu tátovi a bráchovi.Je to smutné místo.
Ale člověk v takových chvílích zavzpomíná na to, co bylo.
Procházel jsem tu zahradu ticha a překvapeně se zastavil.
Podzimní slunce ozařovalo náhrobní kámen se zlatým nápisem.

JOSEF DYTRYCH 11.10. 1952 + 18.1. 2015

Poklekl jsem k tomu hrobu a chvějící rukou zapálil svíčku na žulové desce.
A celým tělem mi zněla ta známá melodie.
Slunečný hrob od Blue Effectu.

Suchá hlína tady ,bez kvítí bez vody
já na ní poklekám,
vzpomínkou pocta se vzdává.

Loučím se a něco však
tam zůstalo z těch našich dnů,
já teď vím,
věrný zůstanu....................
E mi /Fis mi /Gis mi / Fis mi7

(text skladby J.Smetana ,hudba V.Mišík)

Umělá inteligence

Nebývaly časy , že by vám malá , lesklá , placatá věcička , která se vejde do kapsy , sloužila jako osobní asistent , foťák, kamera , telefo...