Energie úsměvu

Říká se tomu různě.Dobít si baterky.Znovu získat elán .Pohlazení po duši. Načerpat energii. Ale většinou na to potřebuju 14 dní dovolené. A pěkně prosluněné a hřejivé . Někde co není mobilní signál a přístup na internet je tak špatný,že po několika pokusech už ho ani vlastně k ničemu nepotřebuji. Jó ,takhle krásně bylo jen na řeckých ostrovech.

No ale teď uprostřed zimy ,co nadělám? Ten vysněný klídek je v nedohlednu. Lidi jsou nervózní, aby jim ta jejich televizní bedna hrála aspoň přes Olympiádu. To jim celý rok nevadilo, že mají výpadky signálu .

Teď abych se snad rozpůlil.Řeknu rovnou, že toho už na mě bylo moc.

A potom přišel jeden nečekaný okamžik.To potřebné načerpání energie do mých vybitých baterek.

Šel jsem od zákazníka ,kterému jsem opravoval TV příjem. Kráčel jsem po našem rušném hlavním náměstí. Vládne tam takový ten denní chaos . Nikdo nikoho nevnímá,každý někam spěchá.

Na nákup ,do banky , na finančák , z pojišťovny ,na autobus , na oběd v polední pauze. Netváří se při tom zrovna vesele spíš neutrálně až rozmrzele.

Ale co to? Důchodkyně s taškou na kolečkách se zastavila a když jsem kolem ní procházel ,dlouze si mě prohlížela. Stává se mi ,že potkám zákazníky ,kteří mě poznali .I když nevím kam s nimi, raději preventivně pozdravím. Ale vyskytlo se náhle více lidí,kteří na mě na tom náměstí vesele koukali. Jako by mě všichni poznávali.Tak jsem nasadil milý, optimistický úsměv. A támhle maminka s kočárkem mě ukazuje svojí kamarádce a asi říká "Hele tenhle chlápek nám dělal satelit " . A tihle usměvaví manželé , pokyvují hlavou no tak také kývnu. A co ti dva poldové ,že si mě tak prohlíží .Nesu velkou tašku přes rameno ,ale v té mám montážní nářadí. Snad nebudou chtít vidět mojí občanku .Nechtějí . Jen se usmívají. Nezvyklé v tuhle roční dobu a na tomhle místě. Přicházím k prodejně mobilních telefonů.Kouknu do výlohy co mají za novinky. Kouknu do nablýskané výlohy a vidím sám sebe. Jak málo stačí ,aby se všichni kolem tvářili krásně mile .

Sundal jsem si modré igelitové návleky z bot . Ale ten úsměv na tváři mi zůstal ještě dlouho :-D

Stav sněhové pokrývky

Nudíte se? Kupte si elektrickou frézu na sníh.

Podle předpovědí meteorologů přišla ta opravdová ladovská zima i do oblastí s nižší nadmořskou výškou, tedy k nám.

A tak padá a padá.No nevadí.Vyzkouším tu novou elektrickou sněhovou frézu .Byla ve slevě a ještě jsem ji nepoužil.

S odhodláním jsem začal dávat dohromady stroj na kolečkách a elektrické prodlužováky , abych měl dostatečnou délku působnosti kolem domu.Musel jsem také změnit jistič v rozvaděči za silnější ,fréza má spotřebu 2500 watů a ten původní vypadával.Za ty dvě hodiny příprav napadlo dalších 5 centimetrů prašanu.

Konečně! Fréza se rozběhla a zakousla do sněhového koberce . Z komínku vytryskl vysoký sněhový gejzír.Vybral jsem frézu s odhozem sněhu 7 až 10 metrů.Špatně jsem ale namontoval kličku pro otáčení komínku .Než se mi podařilo sněhožrouta zkrotit a nastavit ,byl sníh i tam ,kde před tím nebyl.Například na mě i na terase před domem ,kam běžně nesněžilo.Ani sousedům se nelíbilo,že sníh dolétne až na jejich právě zametený dvoreček a drobné kamínky z našeho dvora buší na střechu jejich auta Uprostřed práce, ohlušený 107 decibelovým rachotem frézy a vytočený nespokojenými sousedy jsem stroj odpojil , smotal kabely. Vzal hrablo, koště, lopatu a zbytek dvora a cesty proházel ručně.

Takže příště: Nudíte se?Kupte si medvídka mývala .

Sněhové plácání

Náš František v zimě,když je dost sněhu staví sněhuláky. Ono by na tom nebylo nic tak zajímavého.Ale nejsou to ty tři koule na sobě ,jak jsme dělali v dětsví. Jsou to sněhové sochy.Pro pobavení ,pokoukání, pro radost dětem. Svá sněhová díla vytvořil v Krkonoších , na Pustevnách nebo v Rožnově p.R.

Třímetrová sněhová socha Šašek a královna vznikla na Pustevnách .

Sněhurka a trpaslíci (všech 7 ) - Malá Úpa , Krkonoše

Sněhový Otesánek - bobová dráha pro děti v Malé Úpě , Krkonoše

Mořská víla v Rožnově p.R. a 1.místo v kategorii sněhové sochy

"Antidepresivní stěna pro muže " Pustevny , z ledu

A hrad jsme měli u nás na zahradě.

Pro vytvoření sněhového díla potřebujete dostatek materiálu , nápad a náčiní na opracování.

František používá špachtle,mačetu,lopatu a zednickou lžíci a hladítko.

Nepodávej se tomu !

Všem nám utíká čas stejně rychle.To příroda zařídila spravedlivě.Dříve to tak ale nevypadalo a nedělal jsem si s tím žádné starosti.Krásné roky dospívání , poznávání nových přátel, nalézání sama sebe.Proplouval jsem tím naplno a bez zábran ,když máte svojí práci jako koníčka .A kolem sebe spoustu zajímavých lidí .Čas vám ale ukáže, že nic netrvá věčně.

Dostal jsem se náhle do bodu na pomyslné životní čáře, kdy se všechno mění. Čas ztrácení.Pro někoho jenom banalita se ztracenými klíči nebo doklady.Pro někoho ztráta zdraví, sluchu,zraku nebo paměti.Ale často i bolestná ztráta přátel nebo členů rodiny. Zdraví si každý cení a dává ho na první místo.Nedá se koupit a máme ho jenom jedno.Já si bláhově myslel ,že se nemůže nic stát,protože mě to nejhorší ,týden na jednotce intenzivní péče už potkalo v mých sedmnácti letech.

Opak je pravdou.A tak se pomalu stávám zdrojem financí pro zdravotní ústavy a jejich personál. Tu pochroumané koleno ,kdy vás léčí,že jsou natažené vazy ,aby po třech měsících zjistili, že jsou vazy přetržené . Z občasné bolesti v zápěstí se po operaci stává bolest trvalá . Potom musíte mít vyšetření na zbroják a preventivku protože už vám bylo víc než tolik . Musíte si pořídit brýle .Po čase také naslouchátko. A takhle se na vás ti dochtoři střídají . Čím jste starší,tím jste pro ně snadnější kořistí. Jeden můj známý si odevzdaně posteskl : " Na středisku jsem už častěji,než v hospodě ."To je potom jasné,že vám něco najdou.

Žádný doktor už není takový dobrák, jako pan Hrušinský, že by vás posílal do Pelhřimova.Ono za prvé tam žádné krematorium není a za druhé by na vás nevydělal ani kačku.

Tak se mi stalo,že po preventivní prohlídce si mě pozvali znovu na ještě preventivnější prohlídku ,protože nějaké hodnoty v krvi neodpovídají normě.Trochu jsem znejistěl.Začal jsem všechno vidět v "jiných barvách než růžových". Ještě,že mám hodnou kamarádku, která všechno vnímá s nadhledem.Upřimně mi řekla:" Vůbec si to tak neber ,nemusíš všechno doktorům věřit, a nepodávej se tomu. Stále platí,že naděje umírá poslední ! "

A je to tady

Bojím se,že mi někdo bude nutit něco,co nechci.Nesnáším třeba ovarové koleno a bůček.

A teď ho máme mít všichni na talíři.Tu pěkně slizký , tu zase vypečený, hodně starý ,

mnohdy zkažený, neslaný,nemastný až nechutný ,jen pro silné žaludky .

A dokonce příštích pět roků.

Naturální pohlazení po duši

Někdy je třeba si říci dost, někam zapadnout a relaxovat.I když vám budou vysvětlovat , že náhody neexistují ,

že je to jen způsob našeho myšlení, tak tohle se náhodou povedlo.

Ty sociální sítě, to je teda věc.Najednou víme všechno o všech.Co dělají,dělali,budou dělat.Kam jdou,odkud jdou,kdy někam půjdou.No asi to patří k době ,která ale začíná být pěkně uspěchaná.

Na Petra jsem narazil na fb a dal si ho do přátel.Je to muzikant , jak se říká tělem i duší a u něho platí,ještě to celé na druhou.Něco mi ve čtvrtek najednou řeklo:"Napiš mu ,aby se mrknul na blog na článeček z tvého života Melodie radosti i vzpomínek. Neviděli jsme se snad třicet roků ,třeba si zavzpomíná."

No vůbec jsem netušil jsem co jsem tím spustil.

Za chvíli mi přišla odpově :

"Krásný článek.Mluví mi z duše.Ty muzikantské začátky už nikdy nic nepřekoná ,to je na nich nejvzácnější.Já zažil první hraní ve vesničce u Teplic a Sluneční hrob samozřejmě nechyběl.Ten sál už je zbouraný.Sluneční hrob hraju dodnes jako jedinou převzatou píseň.Je to píseň mého srdce.K vám jedem hrát zítra večer na Kačák.V takové unplugged sestavě budeme vzpomínat,že jsme tam skoro před 40 lety hráli Nazval jsem to Uzavírání kruhu.Moc se těším .Ale neznamená to,že bychom s kapelou končili.Tak tam klidně přijeď ."

Teď si říkám, kdo komu hodil rukavici? Tohle pozvání nepřijmout ,to bych tedy zaváhal.

Petr s klukama přijede z Prahy , tak to se určitě musíme vidět.

Malá hospůdka obložená dřevem ,s masivními dubovými stoly a velkými roztopenými kamny v rohu.

Venku pěkně mrazivo a závěje.Uvnitř se schylovalo k hřejivé ,útulné atmosféře piva a rockové muziky.

Kluci hráli naplno.Prošli repertoár kapely od let osmdesátých .Dali i svojí největší hitovku,která se hrála

ve všech rádiích.A bylo vidět,že na to stále mají.Jako bombónek ,citovou záležitost a Petr nezapomněl zdůraznit,že je to také pro mě , zahráli Sluneční hrob od Blue Effectu.

Zdá se mi,je to moc let, já byl kluk ,kterej chtěl znáti svět .........

Tak to mi přátelé udělali obrovskou radost.Večer byl pohodový ,trochu retro vzpomínkový.A opravdu i to pohlazení po duši , které člověk potřebuje, aby byl.

O přestávce jsem šel před hospůdku.Pobaveně se na mě díval mladý kluk s dredama. Asi jsem mu tam nepasoval věkově. Potom se odhodlal a povídá: "Tak co, jak se vám tu líbí, vy nejste zdejší? " , " No zdejší nejsem ,ale dobře to tu znám". " A vy víte,co to tady hraje za kapelu , já jsem přišel před chvílí." "Tak to vím docela přesně ,jsou z Prahy a s Petrem,co zpívá se znám už skoro čtyřicet roků." Tázavě se na mě podíval :" To jako fakt jó a jak se teda jmenují?" "Hele určitě je znáš , mají reklamu na každý benzínce , NATURAL ." "Neznám!" " Tak znáš jejich skladbu Já na to mám, všechno zaplatím..... " ,zanotoval jsem kousek skladby.

"No tu znám ,to hrajou v reklamě , to jsou fakt jako oni jó? Tak to je supr.Já na to mám..... "

Pokaždé, když šel kolem mého stolu ,usmíval se a pokyvoval hlavou.A když uslyšel Já na to mám naživo ,určitě mu to docvaklo ,že je to pravda.

Ariadnina nit

ARIADNINA NIT

František

Řekni mi jestli se to stane,

Že přetrhne se nitka zlatá

Co spojuje sny nepoznané

A místo slůvek ze sluchátka

Potečou jenom slzy slané?

Řekni mi jestli se to stane,

Že poztrácí se slůvka sladká

Co hřála srdce i tvé dlaně

Na louce z květů poskládané

Pokvete jenom jinovatka?

Blázínku to se někdy stává,

Že cestu vyšlapanou ztratíš

Má nitka se nepřetrhává

Věř sobě a běž po ní

Zas do náruče se mi vrátíš!

Tak jsem opět otevřel šuplík s mými založenými nápady.Stane se mi ,nejčastěji večer, že mě něco napadne. Myslím si ,to je dobrý, honem s myšlenkou na papír.Ale záhy to ukončím a uložím k odpočinutí do toho šuplíku. Tam to zraje jako archivní víno , dozrává jak plísňový sýr. Po čase na to kouknu a říkám si , to není špatný , jak mě to jenom mohlo v mojí hlavě napadnout.Opět tedy jeden nález.Taková " prozaická" archeologie nebo jak to nazvat. To jsem dnes chtěl vyhodit loňský diář . A ono to tam bylo. Moje překlepy.

Ten nadpis se nabídl sám po návštěvě palácového komplexu Knóssos při dovolené v Řecku na Krétě.

Starověká památka nedaleko Heraklionu začala vznikat již 1700 let před našim letopočtem.Udiví,že Minojci stavěli tříposchoďové vily,splachovací záchody,kanalizaci ,dlažby a bazény před 3500 lety.Několikrát palác pobořilo zemětřesení ,aby jeho další stavba byla krásnější a okázalejší než předchozí.Dnešní podoba,částečná rekonstrukce budov vychází z představ sira Evanse,který s vykopávkami a obnovou zasypaného,pobořeného paláce započal roku 1900.

K tomuto místu se váže stará řecká báje. Vypráví jak Ariadna dala Theseusovi zlaté klubko. Theseus šel do Labyrintu v Knossu zabít zlého Minotaura ,napůl člověka a býka.Nikdo před ním,kdo se o to pokoušel se z Labyrintu nevrátil . Zlaté klubko od Ariadny mu pomohlo najít cestu zpět.Přirovnání " To je Ariadnina nit" se používá dodnes, při řešení nějakého zamotaného,složitého problému.

V Knóssu se labyrint nenašel ale bylo tam kolem 1000 místností.Takže nově příchozí tady ztráceli orientaci .

Knossos -královský palác na Krétě (vznik 1700 let př.n.l.)

Knossos Trůnní sál

Knossos Trunní sál s královským trůnem a obětní nádobou

Rekonstrukce části paláce Knossos podle sira Evanse

Pokoj královny v Knossos

FOTO (c) AUTOR BLOGU

Více o Krétě a paláci Knossos na : www.infokreta.cz/vylety-knossos.html