Mus Musculus Amicus

Dovolená se začala slibně rozjíždět.Na květen příjemné počasí. Dobré ubytování u našich východních sousedů ,

v apartmánu za pár euro.Vlastní stravování v dobře vybavené kuchyňce.Vypnul jsem mobil a relaxoval .Z mého rozjímání jsem byl ale vytržen slovy: " Ty jsi vydlabal chleba ?" Paní mi přinesla půlku bochníku ve které byla vydlabaná pěkná díra.Včera jsem si ukrojil krajíc ale nic jsem nedlabal.Bylo to divné.Večer jsem si chtěl vzít jablko."Cos to koupila za jablka, všechny jsou poškrábaný" volal jsem na paní .Tak to tady máme myš! Chleba a jablka jsme vyhodili a začali prozkoumávat garsonku.Za kamny v kiuchyňce byl kus tvrdého papíru natřeného lepem a uprostřed byl kousek chleba.Stejná "past" byla i v koupelně. Takže majitelé o nechtěném návštěvníkovi věděli.Proč si ale nepořídili pořádné pastičky? Klap a má to za sebou. Uvažoval jsem , jestli to nebude tím, že chodí do kostela a drží se desatera přikázání. Lepší myš zapatlaná od lepidla ,než rozplácnutá pérem pastičky? Záhy jsme našli rozkousaný kobereček v koupelně. Další den to byl nahryzaný kabel od kulmy a vykousaná díra v turistickém průvodci.Zmizely i kousky chleba na papírové pasti a na dlaždičkách zůstaly otisky myších tlapek.Tak jsme vystopovali místo ve stěně mezi kuchyní a koupelnou. Myší skrýš s kousky papíru, vatovými tampónky na uši,houbičkou na nádobí i uloupenými kousky chleba .V noci jsem pak zahlédl, jak ten myší darebák pobíhá po kuchyňské lince.Pokaždé když jsme se vraceli do bytu, hledali jsme ,co nám ten nenažranec zase rozkousal.Pak mně napadlo jak s myší zatočím.Do pootevřené mikrovlnky jsem dal kousek chleba . V noci jsem nemusel dlouho čekat.Z mikrovlnky se ozývalo chroupání. Cvak a byla uvnitř .Mrcha jedna mlsná měla co si zasloužila.Zbývající dva dny dovolené jsme mikrovlnou troubu již nepoužívali.

Přišel den odjezdu.Všechno jsme pouklízeli a zabalili.Přišel jsem k mikrovlnce a váhavě stisknul tlačítko pro otevření . Seděl tam. Myšák se šedým kožíškem,kulatýma ouškama a očičkama jako dva černé korálky. Pomalu vylezl ven, nevěřícně se rozhlédl ,pak zmizel škvírou v rohu za linkou .Klidně běž , pomyslel jsem si . Jsi Mus Musculus - myš domácí a my jsme tady jenom hosté. Ať si s tebou užijí i další co příjedou po nás.

Bušení jara

Šel jsem s naším psem Ričem na ranní procházku.Jarní sluníčko před chvílí vyšlo .Nad loukami se vznášel mlžný opar.Máme místečka,kde se Riči proběhne ,očuchá patníky a zanechá tam svůj psí pozdrav.Najednou ale zpozorněl.Zvedl hlavu a rozhlížel se.Mezi stromy se nesl podivný,strašidelný zvuk.Kovový rachot.Dá se to popsat jako když sypete hrách na dno hrnce.Zvuk se v pravidelných intervalech rozléhal odněkud shora.Prohlížel jsem vzrostlé stromy,které jsou ještě bez listí.Nic. Ale na louce stojí kovový sloup vysokého napětí . A odtud to záhadné strašení přichází.Nahoře blízko keramických izolátorů poskakoval strakapoud .Jeho červená čepička ho prozradila.Vydatně bušil svým zobáčkem do kovové konstrukce sloupu.

Jak probudit zájem spolucestujících MHD

Vracel jsem se tu neděli pozdě v noci na internát.Z nádraží jsem musel jet ještě pár kilometrů tramvají.Dopravní prostředek byl poloprázdný.Na plastových sedadlech umístěných v řadě za sebou klimbali cestující.Někteří se vraceli domů z odpolední šichty a již napůl spali .Poslední místo vzadu zůstalo volné pro mně.Bágl s čistým prádlem a nějakými drobnostmi jsem strčil pod sebe. Pobaveně jsem pozoroval ,jak se všichni přede mnou na sedačkách naklánějí a přesouvají ze strany na stranu.Všichni úplně stejně . Synchronizovaně,podle rytmu jízdy a pohupování tramvaje.Do uličky - k oknu , dopředu -dozadu.Možná se poklidně těšili , že už brzy doma zalehnou do postele.Vtom to přišlo.Šok ,který nikdo nečekal.Ani já ne.

V báglu jsem si vezl budíka.Nebyl obyčejný, ale starodávný po babičce s velikým zvoncem.A ten se ve 23 hodin naplno rozezněl.Reakce byla okamžitá.Devatenáct cestujících přede mnou se naráz naklonilo do uličky a všichni se podívali směrem ke mně.A já.......? Co jsem mohl dělat? Budík byl zarovnaný někde naspodu.Tak jsem ho nechal zvonit ,koukal z okna a dělal ,že tam nejsem.

Neobyčejná cesta trolejbusem

MHD -městská hromadná doprava z místa X do místa Y .Zaplatíš a vezeš se .Do práce do školy nebo na nákupy.Funguje to většinou spolehlivě,jen si musíme počkat ve správnou dobu na správném místě .Slyšel jsem ,že o naše trolejbusy měli zájem Arabové z Emirátů.Zástupci dopravního podniku je vzali na ukázkovou jízdu po městě.Arabové prý byli notně šokováni, že trolejbus může jet i do kopce.

Já jsem zažil jinou příhodu.Také v trolejbusu a to přímo v ruském ve městě Vladimir .Byly to baculaté a strašně hlučné dopravní prostředky pro 45 cestujících, ale mám dojem , že jich tam jezdilo ve špičce více jak 100.Trolejbusy mají troje dveře. Všemi se tam nastupovalo i vystupovalo. Ale uvnitř byla jen jedna kasička na zaplacení jízdného ,umístěná hned

za řidičem.Uvědomělý sovětský občan si před nástupem připravil 5 kopjejek (našich 50 haléřů),ty vhodil do průhledné plastové pokladničky a z ruličky na boku si odtrhnul jízdenku -bilét.Nad pokladničkou v každém trolejbusu visela nástěnka s názvem KROKODÝL se jmény ,adresami a zaměstnáním lidí,kteří jeli načerno a byli přistiženi.

Trolejbusem jsem jezdil z hotelu do města celý týden. A tak jsem mohl pozorovat denní kolorit obyčejných ruských lidiček .Na každé zastávce řidič hlásil do reproduktoru kde jsme a jaká bude další zastávka.Ale nebral žádné ohledy na cestující ,jestli již jsou všichni uvnitř nebo venku.Prostě řekl :Dvěr zakryvajetsa a zavřel dveře.Tak se mi stalo, když jsem se dostatečně nedral, že jsem zůstal na zastávce.To ještě šlo.A nebo mě převezli na další zastávku, ktará byla o dva kilometry dále , protože jsem se přes horečně nastupující nedostal ven z trolejbusu . Rusové měli propracovaný systém plateb jízdného i ve špičkách,když byl nátřesk a nedalo se protlačit ke zmíněné kasičce na jízdné.Stačilo 5 kopjejek předat sousedovi, ten je dal dalšímu a tak kolovaly peníze po trolejbusu.Kdo byl nejblíže u kasy, stal se průvodčím. Vhazoval drobné do škvírky v plastikové bedýnce a odtrhával lístky z kotouče na boku .Ty potom putovaly z ruky do ruky zpět do zadní části trojejbusu.Tento rituál trval několik minut.Pak se to zklidnilo ,všichni měli poctivě zaplaceno, protože to byli uvědomělí sovětští občané.To jsem si myslel já.Působili takovým dojmem. Až jednou..................

Všichni už měli lístky.Drželi se za madla a tupě zírali do nekonečna další pětiletky.V trolejbuse nastal relativní klid. Ten ale přerušil řidič hláškou do reproduktorů:" Na další stanici vám provedu kontrolu lístků"Známí mi řekli ,že řidič otevře jen přední dveře a každého zkontroluje.V tu chvíli v dopravním prostředku nastala neuvěřitelná vřava.

"Kdě moj bilét, dajtě mě moj bilét,bístro bilét" ozývalo se ze všech stran.Někdo u bedýnky na peníze uškubnul metrový pás lístků a ten putoval po trolejbusu .Kdo potřeboval,odtrhnul si. A tak nikdo nejel načerno a nemohl se tím dostat na nástěnku KROKODÝL.Na další zastávce se otevřely všechny troje dveře.Všichni si oddychli.Jen řidič se pobaveně culil. Žádná kontrola lístků se nekonala.

Svatomartinské víno

Tak jsem si koupil hned dvě lahvinky.Červené a bílé.Nedočkavě jsem je doma otevřel.Prohlédl jiskru, nasál ovocnou vůni a ochutnal. ??? Asi nejsem znalec vín.Nebo jsem špatně vybíral v regále supermarketu za 69,90.Jedno bylo kyselé jak šťovík.Druhé bylo cítit po kvasnicích.To jsem si vzpoměl,jak jsme navštívili před lety se spolupracovníky moravský sklípek. Poseděli,okoštovali kvalitní vínko z jižního svahu a dobře se pobavili za zpěvu moravských lidových písniček. Venku jsem zaslechl dva místní jak se domlouvali."Só tam nějaký Pražáci, tak se můžeš zbavit toho co sa nepovedlo." Od Bolka vím ,že na Moravě dělí občany České republiky na Moraváky a Pražáky, tak mi to moc nevadilo.Jako to, že nejsem z Prahy.Když se zábava blížila ke konci,majitel sklípku nás zkasíroval za to co jsme vypili a začali jsme nakupovat do připravených demižónků a PET lahví to skvělé víno z Moravy.Doma se ale po otevření víno chovalo podivně.Vypěnilo ,bylo kyselé a cítit po kvasnicích .Bylo to opravdu to, "co sa nepovedlo".

Druhá návštěva vinných sklepů na Moravě byla poučná.Byl to velký výrobce vína. Jednatel firmy nás provázel rozsáhlými sklepy s dubovými sudy.Nahoře venku jak jste viděli ty nerezové zásobníky, tak tam máme víno na prodej. Vozíme ho z Maďarska, Bulharska a Rumunska.Tady dole máme víno z naší sklizně a to je pro naše potěšení.A poklepával na sudy ve kterých zrály několik let staré ročníky odrůdových vín.Odcházeli jsme z těchto sklepů s lahvinkami stočenými "nahoře".Na víno uskladněné dole jsme neměli peníze.

Třetí návštěva byla ve vinných sklepích známého moravského města.Mají dlouhou historii, několik století.Zdi tam byly pokryté zvláštní vinnou plísní.V zamřížovaných uzamčených kójích byla uskladněna vína hodně starých ročníků. Poseděli jsme ve sklípku ,poslechli si historii města a sklepů.Zaplatili jsme si ochutnávku vín.Všechna nabízená vína, ať červená nebo bílá krásně hladila po jazyku a zanechávala příjemné pocity.Zakoupili jsme si 6 lahví ,od každého něco.Doma jsme zírali.Na zadní etiketě několika lahví bylo napsáno : Země původu Chile .

Tak si jen mohu povzdechnout -"Jó není nad dobré vínko z Moravy",ale musíte být znalec vín a ne obyčejný Pražák.

Dnešní historka

Za elektřinu můžete ušetřit různými způsoby.Jeden vám tu nabídnu.Posuďte sami jak bude účinný.Viděl jsem to u paní, které už mohlo být k osmdesátce.

Vybalil jsem satelitní přijímač a propojil ho s televizorem.Pak jsem pátral na stěně za skříňkou,kde je elektrická zásuvka. Objevil jsem ji důkladně přelepenou vrstvou izolepy.Obrátil jsem se na paní:"Proč to tady máte takhle zalepené?"

S vážnou tváří mi odpověděla: "To mám aby mi neutíkal elektrický proud."

Včerejší historka

Instaloval jsem zákazníkovi LED televizor.Poslední model vybavený nejmodernějšími technologiemi.Televizní tuner,satelitní tuner,HD rozlišení ,připojení na internet,wifi, 3D obraz.Po dokončení všech nastavení televizoru jsem pánovi pochválil jeho dobrou koupi."Máte nejchytřejší televizor na trhu."Smutně se na mě podíval, pokýval hlavou a řekl:" Nojo, ale co je mi to platný,když já jsem blbej!"