Bílé místo na mapě

Je to zajímavý pocit.Dostat se někam,kde dosud nestála lidská noha.Svět se nám zdá být stále menší a prozkoumaný díky komunikačním technologiím.Můžeme si myslet, že všude už někdo byl.Ale nemusí to být pravda.Najednou se z vás stane Kryštof Kolumbus nebo Neil Armstrong. Objevitel ,který stojí na místě, kde před ním zaručeně nikdo nebyl.Prohlížel jsem to místo a našel zkamenělé kusy dřeva spolu s otisky ulit malých korýšů v pískovcových kamenech.Stál jsem ve třímetrovém výkopu za naším domem a odhaloval bílé místo na mapě.

Je ti teplo děvče?

Aby konečně neplatilo to známé ...až se Mrazík zeptá.... ,zavčasu jsem se rozhodl postavit krbová kamna.Známí mi říkali, že z podlahového topení, které máme můžu lehce dostat do kolen osteroporózu.A když se v domě netopí tak platí "stále noste teplé fusekle".Měl jsem vizi jak to v obýváku s krbem provést .Nejsem ale Nostradamus abych předvídal.Netušil jsem ,že objednaný řemeslník jen tak nepříjde.Přitom bydlí kousek od nás, žádná velká vzdálenost .Byla to od něj pěkná zatrolenost. Ani se neomluvil, taková neomalenost. Prohlédl jsem internetové návody a rozhodl se, že tu krbovou šílenost zvládnu sám. Podezdívka ,přípojka krbové vložky na komín, obestavět to žáruvzdornými deskami, udělat průduchy a kontrolní dvířka.Za víkend hotovo.Už nesedíme venku u grilového ohýnku, ale nostalgicky vzpomínáme na léto a koukáme do plamenů v našem krbu.Jedno poleno stačí na příjemné vytopení obýváku.A co řemeslník? Jeho lenost mi ušetřila pěkných pár tisíc.

Bušení jara

Šel jsem s naším psem Ričem na ranní procházku.Jarní sluníčko před chvílí vyšlo .Nad loukami se vznášel mlžný opar.Máme místečka,kde se Riči proběhne ,očuchá patníky a zanechá tam svůj psí pozdrav.Najednou ale zpozorněl.Zvedl hlavu a rozhlížel se.Mezi stromy se nesl podivný,strašidelný zvuk.Kovový rachot.Dá se to popsat jako když sypete hrách na dno hrnce.Zvuk se v pravidelných intervalech rozléhal odněkud shora.Prohlížel jsem vzrostlé stromy,které jsou ještě bez listí.Nic. Ale na louce stojí kovový sloup vysokého napětí . A odtud to záhadné strašení přichází.Nahoře blízko keramických izolátorů poskakoval strakapoud .Jeho červená čepička ho prozradila.Vydatně bušil svým zobáčkem do kovové konstrukce sloupu.

Jak probudit zájem spolucestujících MHD

Vracel jsem se tu neděli pozdě v noci na internát.Z nádraží jsem musel jet ještě pár kilometrů tramvají.Dopravní prostředek byl poloprázdný.Na plastových sedadlech umístěných v řadě za sebou klimbali cestující.Někteří se vraceli domů z odpolední šichty a již napůl spali .Poslední místo vzadu zůstalo volné pro mně.Bágl s čistým prádlem a nějakými drobnostmi jsem strčil pod sebe. Pobaveně jsem pozoroval ,jak se všichni přede mnou na sedačkách naklánějí a přesouvají ze strany na stranu.Všichni úplně stejně . Synchronizovaně,podle rytmu jízdy a pohupování tramvaje.Do uličky - k oknu , dopředu -dozadu.Možná se poklidně těšili , že už brzy doma zalehnou do postele.Vtom to přišlo.Šok ,který nikdo nečekal.Ani já ne.

V báglu jsem si vezl budíka.Nebyl obyčejný, ale starodávný po babičce s velikým zvoncem.A ten se ve 23 hodin naplno rozezněl.Reakce byla okamžitá.Devatenáct cestujících přede mnou se naráz naklonilo do uličky a všichni se podívali směrem ke mně.A já.......? Co jsem mohl dělat? Budík byl zarovnaný někde naspodu.Tak jsem ho nechal zvonit ,koukal z okna a dělal ,že tam nejsem.

Svatomartinské víno

Tak jsem si koupil hned dvě lahvinky.Červené a bílé.Nedočkavě jsem je doma otevřel.Prohlédl jiskru, nasál ovocnou vůni a ochutnal. ??? Asi nejsem znalec vín.Nebo jsem špatně vybíral v regále supermarketu za 69,90.Jedno bylo kyselé jak šťovík.Druhé bylo cítit po kvasnicích.To jsem si vzpoměl,jak jsme navštívili před lety se spolupracovníky moravský sklípek. Poseděli,okoštovali kvalitní vínko z jižního svahu a dobře se pobavili za zpěvu moravských lidových písniček. Venku jsem zaslechl dva místní jak se domlouvali."Só tam nějaký Pražáci, tak se můžeš zbavit toho co sa nepovedlo." Od Bolka vím ,že na Moravě dělí občany České republiky na Moraváky a Pražáky, tak mi to moc nevadilo.Jako to, že nejsem z Prahy.Když se zábava blížila ke konci,majitel sklípku nás zkasíroval za to co jsme vypili a začali jsme nakupovat do připravených demižónků a PET lahví to skvělé víno z Moravy.Doma se ale po otevření víno chovalo podivně.Vypěnilo ,bylo kyselé a cítit po kvasnicích .Bylo to opravdu to, "co sa nepovedlo".

Druhá návštěva vinných sklepů na Moravě byla poučná.Byl to velký výrobce vína. Jednatel firmy nás provázel rozsáhlými sklepy s dubovými sudy.Nahoře venku jak jste viděli ty nerezové zásobníky, tak tam máme víno na prodej. Vozíme ho z Maďarska, Bulharska a Rumunska.Tady dole máme víno z naší sklizně a to je pro naše potěšení.A poklepával na sudy ve kterých zrály několik let staré ročníky odrůdových vín.Odcházeli jsme z těchto sklepů s lahvinkami stočenými "nahoře".Na víno uskladněné dole jsme neměli peníze.

Třetí návštěva byla ve vinných sklepích známého moravského města.Mají dlouhou historii, několik století.Zdi tam byly pokryté zvláštní vinnou plísní.V zamřížovaných uzamčených kójích byla uskladněna vína hodně starých ročníků. Poseděli jsme ve sklípku ,poslechli si historii města a sklepů.Zaplatili jsme si ochutnávku vín.Všechna nabízená vína, ať červená nebo bílá krásně hladila po jazyku a zanechávala příjemné pocity.Zakoupili jsme si 6 lahví ,od každého něco.Doma jsme zírali.Na zadní etiketě několika lahví bylo napsáno : Země původu Chile .

Tak si jen mohu povzdechnout -"Jó není nad dobré vínko z Moravy",ale musíte být znalec vín a ne obyčejný Pražák.

Dnešní historka

Za elektřinu můžete ušetřit různými způsoby.Jeden vám tu nabídnu.Posuďte sami jak bude účinný.Viděl jsem to u paní, které už mohlo být k osmdesátce.

Vybalil jsem satelitní přijímač a propojil ho s televizorem.Pak jsem pátral na stěně za skříňkou,kde je elektrická zásuvka. Objevil jsem ji důkladně přelepenou vrstvou izolepy.Obrátil jsem se na paní:"Proč to tady máte takhle zalepené?"

S vážnou tváří mi odpověděla: "To mám aby mi neutíkal elektrický proud."

Včerejší historka

Instaloval jsem zákazníkovi LED televizor.Poslední model vybavený nejmodernějšími technologiemi.Televizní tuner,satelitní tuner,HD rozlišení ,připojení na internet,wifi, 3D obraz.Po dokončení všech nastavení televizoru jsem pánovi pochválil jeho dobrou koupi."Máte nejchytřejší televizor na trhu."Smutně se na mě podíval, pokýval hlavou a řekl:" Nojo, ale co je mi to platný,když já jsem blbej!"

Poslechněte co jsem měl dnes k obědu

Dnes jsem si koupil k obědu jen takovou rychlovku za 33,-Kč. Nejdříve mě ale napadlo si přečíst nálepku na obalu.Co jsem za ty peníze dostal :

Modifikovaný bramborový škrob

rostlinný olej

stabilizátor guma guar

stabilizátor guma zanthan

kyselina vinná

sorban draselný

ocet kvasný

směs brambor

cuketa,hrášek,celer,mrkev

pitná voda

hořčičné semeno

cukr,sůl,pepř mletý

zlepšující přípravek - ječná sladová mouka

pšeničná mouka

náhradní sladidlo Sacharin E954

konzervant E 211,E102,E110

emulgátor E 472

regulátor kyselosti E170

antioxidant E 310

látka zlepšující mouku E300

enzymy

rostlinné proteiny

stabilizátor E 451

barvivo E120

sušené odstředěné mléko

vejce 7%

okurka sterilovaná,cibule čerstvá

extrakt koření

kapie,petržel.nať

laktóza

Dočetl jsem obsáhlý seznam ingrediencí ze kterých se skládal můj oběd - rychlovka v celofánu ke snědení v autě . A uvažoval , jestli mi po tom nebude blbě.Chemické názvy mi nedodávaly příliš chuti se do toho pustit.Nedočetl jsem se tam že by to bylo vyrobeno v Polsku. A tak jsem se do těch tří obložených chlebíčků pustil.

Jak jsem byl kouzelníkem

Byl jsem kouzelníkem dávno před Harry Pottrem.V téhle zimní době si na to vždycky vzpomenu.Ve škole jsme měli vánoční besídky.Já byl dítko zvídavé a tak jsem si nacvičil několik kouzelnických triků pro pobavení spolužáků a rodičů.Měl jsem i frak s tajnými kapsami a skládací klobouk- cilindr.Na pár magických kouzel si pamatuji stále.Vzal jsem čistý bílý papír, posypal ho barevnou křídou a na papíře se objevil nápis VÁNOCE.Pak se mi v puse objevilo vajíčko ,byl to vlasně míček ,hodil jsem ho do klobouku,ale objevil se další a další, dohromady pět míčků. Musel jsem si dávat pozor na děti, které stály vzadu na jevišti, aby moje triky neprokoukly.A tak třeba propadla velká hrací kostka kovovým tácem do klobouku ale tam nebyla.Nebo jsem vzal prázdný džbánek, nalil do něj ze sklenice vodu a zpátky jsem naléval červené víno ,když jsem to opakoval, byla z toho zase voda.Přestřihnul jsem provaz ,ale ten byl vzápětí zase celý.No na Copperfielda jsem neměl,ale bylo mi dvanáct a do kouzelnické školy v Bradavicích jsem nechodil.Kamarádi byli z mého kouzlení nadšeni.Dokonce žadonili ,"Řekni nám jak to děláš?" .

Odpověď byla jednoduchá. Prostě kouzlím.

Po letech dělala dcera narozeninové párty pro děti na zahradě.A jestli bych nemohl předvést pár triků.Že napíše do pozvánky "Možná příjde i kouzelník Čáryprsk".

Přibral jsem si malého Honzíka ,jako kouzelníkova učně.Na párty bylo tak 15 dětí ze školy a od sousedů.Začali jsme stříháním provazu.Honzík měl z prádelní šňůry dva kusy,já měl šňůru celou. Naléval jsem vodu ze džbánku do papírového kornoutu a nic mi nevyteklo,voda zmizela.Honzík se celý polil. Ale na sedmiletého kluka to bral všechno velice vážně a nezkazil legraci, kterou z toho měli ostatní.Další bylo stříhání novin,z těch se udělá papírová koule ta se rozbalí a noviny jsou opět celé. Honzík z toho měl pořád cáry papírů.

Ale na závěr přišel trik ,velké kouzlo, které ovládáme jenom my dva s Honzíkem a potom možná David Capperfield v Americe.Děti jsme posadili na židle proti našemu domu a vysvětlili jim , ať si v duchu představí, že tam dům není.A za chvilku, že celý dům zmizí a nebudou nic vidět.

Chvilku jsme je napínali ,předříkávali jsme s Honzíkem naučenou zaklínací formuli .

Čáááry mááry prsk !!! A PAK TO PŘIŠLO!!

Zezadu jsme na nic netušící diváky přetáhli plachtu.Kouzlo se podařilo .NIC NEVIDĚLI.

PS: Kouzelnou zimu, kouzelné vánoce a kouzelný Nový rok Vám všem !

Katastrofa,nejde Nova

Zazvonil mi mobil.Není to nic neobvyklého.Lidé mi volají často ,když jim nehraje televize.Dokonce je to pro ně jednodušší zavolat,než hledat návod na obsluhu.

"Nehraje nám NOVA, co mám dělat?" zněl úpěnlivý hlas ve sluchátku."Dneska asi už nic,bežte spát" , odpověděl jsem klidně.Bylo půl osmé a začínaly mi zprávy na Nově ."No to né, od osmi dávají Ordinaci a moje žena už tady vyšiluje,že jí neuvidí.Pomyslel jsem si :Jó ty televizní závisláci!Chlapík pokračoval:" Něco jsem zmáčknul na ovladači od televize a teď to píše BEZ SIGNÁLU.Nemůžete k nám přijet?" No dneska už ne, ale zkusíme to společně rozběhnout.Co máte za televizi? " No máme takovou tu placatou EL ES DÉ 94 centimetrů". Jó myslíte elcédéčko ,ale jakou máte značku ?"Já nevím ,já se podívám, je to Samsung"odpověděl mi.Musel jsem zapnout svojí virtuální paměť, co má Samsung za tlačítka na ovladači. "Přijímáte analog nebo digitál?" To já nevím ,ozvalo se na druhé straně." Přijímali jste třeba Novu Cinema?" Ano tu jsme měli. "Dobře,tak to je digitál,tak stiskněte tlačítko A/D a potom MENU.Postupně jsem navigoval nešťastného človíčka jak naladit kanály televizoru."Máte to všechno,kolik tam máte kanálů?"zeptal jsem se."No je jich tam dvanáct ,ale před tím jich tam bylo jen devět,to jste dobrej,já vám moc děkuju,že budu mít doma klid,znáte ženský."Byl jsem pro něj v tu chvíli přítel na telefonu ."Vy jste dobrý,že jste to sám zvládnul",pochválil jsem ho.Na Nově právě končily moje oblíbené zprávy.Tentokrát jsem je bohužel neviděl.Jó ty televizní závisláci!

Přeprogramování mého mozku

Sedmnácté narozeniny jsem trávil ve vojenské škole.Ten den začal jako každý jiný.V 5.40 pískal dozorčí na chodbě budíček. Pak vyběhnout , oblečený jen v zelených erárnich trenkách na rozcvičku , která trvala 20minut. Když bylo mínus 5 stupňů,mohli jsme mít nátělník. Potom osobní hygiena,úklid rajonů na ubikaci a okolo budovy . Následoval nástup a odchod na snídani.Na vojně všechno fungovalo na povel a tím bylo písknutí dozorčího a k tomu zařval co se má jako dělat. Pííísk: "příprava na nástup", pííísk: "nástup na nástup".Po snídani byl Rozvod do zaměstnání, to se rozdělovaly úkoly pro tento den.No a šli jsme do učeben , tedy do školy, která začínala od 8 hodin.Ve 13 se šlo na oběd a na odpolední vyučování.V 16.30 byl denní rozkaz ,rozdali nám poštu,určilo se kdo půjde do stráže,kdo bude mít službu v kuchyni,která četa půjde ráno ve 3 hodiny škrábat brambory a kdo se dostane za dobré známky na vycházku do města.Tak ubíhal den ve vojenské škole podle předem narýsovaných pravidel a vojenských řádů.Já jsem ale měl 17. narozeniny!! No, očividně to nikoho nezajímalo nebo o tom nikdo nevěděl? Dále den pokračoval hodinou osobního volna , večeře ,pak samostudium kdy jsme si opakovali probrané učivo a psali úkoly.Ve 20 hodin byl nástup na rajóny a tak se zase uklízelo,drhlo,mylo a zametalo. Ložnice,chodby,záchody. Píísk:"večerní nástup" přepočítali nás jestli někdo nechybí. Píísk :" nástup na osobní hygienu " sundat zelený mundur a srovnat ho do komínků do skříňky.Každá věc měla svoje předepsané místo, tady budou boty,tady sako,tady kalhoty ,košile, trenýrky.Když to bylo špatně srovnané , velitel čety to při sobotní kontrole vyházel všechno ze skříně do deky a mohlo se rovnat znovu.Nikdy nám netekla v umývárně večer teplá voda ,tak hygiena byla spojená s otužováním ve žlabu místo umyvadla .Na 120 žáků školy byl jeden 200 litrový bojler.Kdo se chtěl vykoupat , napsal se u dozorčího, aby ho vzbudil v noci ve 2 hodiny,kdy byla trochu vlažná voda nebo spíše nebyla tolik studená. Pííísk:" Večééérkááá" .To už jsme měli na sobě oranžová pyžama a museli jsme zapadnout na ložnici ,zhasnout světlo a do postele.V jedné ložnici nás bylo dvacet. Já jsem měl sedmnácté narozeniny, ale ten den byl stejný jako všechny ostatní.Organizovaný od budíčku až po večerku ve 21.15.

Ale pak se něco v zaběhnutém vojenském systému změnilo!
Devatenáct mých spolubydlících se na mě vrhlo a už mě táhli ven z pokoje a rovnou do umývárny. Ve žlabu měli natočenou vodu a do něj mě v pyžamu hodili a pořádně mě zmáčeli .Mokrého mě táhli zpátky na pokoj a tam mi dávali hobla o kovovou vojenskou postel.Když byla zábava v nejlepším a dostal jsem 17 pořádných žuchanců do zad a do žeber, rozlétly se dveře.V nich stál kapitán Křupka ,náš velitel čety. Bydlel naproti kasárnám a viděl v oknech světlo.Tak mu to nedalo, co tam jeho svěřenci po večerce dělají.Kluci mě nechali ležet mokrého na podlaze a naskákali do postelí ."Tak pánové vstyk , do tří minut budete všichni oblečení a nástup na chodbě" ,zavelel kapitán a my jsme běželi do šatny obléknout mundůr.Bylo už 22 hodin ale vypadalo to, že si na nás velitel smlsne.Začal rozdělovat úklid rajónů.Umyjete chodbu ,ten bordel v umývárně , navoskujete a vyleštíte ložnici. Mě přidělil hajzlíky,tedy záchody.Byly to takové ty turecké šlapky a mylo se to tam smradlavým lyzolem.Po hodině "uklízení" si to přišel velitel zkontrolovat.Pak nám dal 3 minuty na svlečení a ulehnutí.Moji spolubojovníci byli značně naštvaní.Ale museli mlčet ,byl noční klid.Po pár minutách se ještě otevřely dveře.Kapitán Křupka si mě zavolal na chodbu.Potřásl mi pravicí a řekl: "Tak všechno nejlepší Františku ! " No a já jsem mu podle vojenských řádů předpisově odpověděl : "Sloužím socialistické vlasti !"

Jak se (ne)dostat do průseru

Přišel mi dopis.Měl červený pruh.Byla to obsílka z magistrátu.Dokonce z odboru kontroly.Co mi chtěj? Roztrhnu obálku a zírám...... Dne 17.6. jste s vozidlem Škoda poznávací značky XY 1234

spáchal dopravní přestupek ve 14.30 hodin v ulici Litoměřická.Dostavte se s doklady a peněžní hotovostí na magistrát.Pokud se nedostavíte ,bude vám uložena správní pokuta 5000,-Kč. Podepsán referent přestupkového oddělení L. První reakce mého organismu byl šok .Co to je za kravinu!! Nedělá si ze mě někdo šoufky? Adresa souhlasí, razítko je snad pravé, referent se tam podepsal. Všechno ostatní je ale naprostá blbost,kravina,výmysl.Člověk si v takové chvíli říká :co s tím mám dělat? Je mi naprosto jasné ,že uvedené auto nemám , tak jsem s ním nemohl spáchat žádný dopravní přestupek.Ještě si pro klid duše kontroluji svůj denní rozpis prací. No jo, ten den jsem ani v téhle městské čtvrti nebyl a dokonce mám poznámku že jsem ve 14.30 čekal na zákazníka na druhém konci města.Tak ,kde je chyba? Zavoláme panovi L. je to referent přestupkového oddělení na magistrátu ,tak by měl mít ve všem jasno.Ozval se arogantní hlas :"

Vozidlo je vaše , máme to tady doložené z evidence vozidel , je tu vaše adresa a máme i fotografii vašeho vozu.Tak o tom nebudu s vámi diskutovat po telefonu.Dostavíte se k nám na magistrát k podání vysvětlení!!" Já ale pane L. žádné takové auto nemám , tak vám nemám co vysvětlovat ,oponoval jsem, a nikam chodit nebudu. Pak vám uložíme pokutu 5000,-korun, pravil pan L. No a to již jsem byl vytočen.Vy mě naopak pane L. podáte v zákonné lhůtě vysvětlení ,proč mě obtěžujete a osočujete z něčeho co není pravda.A teď už vím , že nejhorší srážka je srážka s blbcem!!Praštil jsem telefonem.Tep jsem měl 120 a tlak 90 na 160.

JAK TO DOPADLO?

Pokud budete rušit,prodávat nebo převádět své osobní vozidlo ,uschovejte si pečlivě všechny doklady.U vozidla určeného ke zrušení si pořiďte fotodokumentaci nebo videozáznam jak je odmontována poznávací značka, vozidlo rozebíráno, rozřezáno autogenem , rozmláceno kladivem a dovezeno k vysoké peci k přetavení na pevnou kovovou židli pro pana L. na magistrátu.Před 30 lety jsem měl auto ŠKODA 1202 stejšinu,používaly se také jako sanitky.To jsem v roce 1982 odhlásil z evidence, vrátil SPZ na dopravní inspektorát a auto nechal odvézt do Kovošrotu.Bylo vyrobené v roce 1959 a už toho hodně pamatovalo.Dnes by to byl padesátiletý veterán.

KDE UDĚLALI SOUDRUZI Z NDR CHYBU ?

Soudruzi aby ušetřili , používali dále moje poznávací číslo zvané eSPéZetka ,dali mu sice jinou žlutou barvu , jiného majitele, ale do papírů si to nenapsali.Tak vznikl evidenční vozidlový bordel , který v dnešní počítačové době nepochopíme.Vozidlo staré 51 let a vyřazené z provozu před 27 lety ,páchá dále dopravní přestupky!Blahopřeji pane L

Povznášející výlet pánů Sovy a Drozda

    Květnový čtvrtek odpoledne se moc nelišil od ostatních.Ale zazvonil mobil a známý se mě 

ptá jestli si chci zalétat. "Na kolik mě to přijde?No,podělíme se o benzín.

A kolik to má spotřebu?Asi jako osobní auto."     

V osmnáct hodin mě vykládá manželka u letiště s poznámkou ,doufám že se tě konečně zbavím.Jak sami vidíte,tohle jí nevyšlo.Přítel Sova již čeká a odcházíme k hangáru.Poprvé vidim letadélko zblízka,mohu nahlédnout pod kapotu.Všechno je dvakrát jištěné, uklidňuje mne pilot Sova.Jsou tu dva karburátory,dvě svíčky. Pomáhám vytáhnout ultralajt na travnatou plochu letiště.Jde to velice lehce, váží jen asi čtyřista kilogramů.Nasedáme do kokpitu, s námi suveréně naskakuje také pes Puňťa.Zatím co pejsek zmizí za sedadly,já zápasím s bezpečnostním pásem.Zaklapnenad námi plexi kryt. Vezmi si sluchátka pro dorozumívání .Natáhnu si pohodlně nohy, ale ouha.Na ty pedály mi radši nešlapej ,upozorňuje mne pilot.Nahodí motor a pomalu se rozjíždíme na startovací plochu letiště.Tam chvíli stojíme.Motor burácí,ručičky ukazatelů na palubní desce pomalu přejíždí do zeleného sektoru.Teplota motoru,tlak oleje,otáčky vrtule.Probíhá mi hlavou,kolikrát jsem již letěl letadlem.Zatím to bylo desetkrát.Ale to bylo něco jiného.Mohutné boeingy nebo tůčka s malými okénky a pohodlnými sedadly....Pilot Sova se spojuje s obsluhou letiště .Dostává souhlas ke startu.Motor se rozburácí na plné obrátky a letadélko chvíli poskakuje po travnaté ploše.Najednou letadlo přestalo poskakovat ,to už jsme byli ve vzduchu.Po trávníku běžel náš stín.Přelétáme nad nehezkým skládkovým areálem,míjíme Tesco a nabíráme výšku nad kopec Střižák.Všechno se během chvilky zmenšilo.Před námi se otevřela krajina českého středohoří.Přelétáme nad vesničkou kde bydlím.Někde tam stojí naše děti aby mi zamávaly.Honem kameru a točit.Otevři si to malé okénko,slyším ve sluchátkách.Povystrčím kameru z okénka a zaznamenávám nový pohled na svět.Jak ho vidí káně, když u nás krouží nad lesem.Přelétáme dálnici D8 a nabíráme směr Milešovka.Malé vesnické domky, kterým vidím do komína,zelené louky a hnědé plochy polí.Všechno to je pospojované klikatými silnicemi.Ve sluchátkách se ozývají hlášení dalších letadel ve vzduchu.Rychloměr ukazuje 160 km za hodinu.Milešovka se přibližuje a dobře je vidět věž meteorologické stanice.Také jsou tam stožáry s množstvím vysílacích antén.Letadlo několikrát jako by poskočilo.To jsou vzdušné proudy,slyším ve sluchátkách.Nakláníme se na bok a oblétáme Milešovku.Byl jsem na ní dvakrát.Jednou se školou a pak s dětičkama.Pěkná pěší tůra na celý den.Teď jsem tam byl za pár minut.Milešovka má 837 metrů nadmořskou výšku, tak to letíme ještě o 100 metrů výš. Za chvíli míjíme vrch Kletečná a letíme nad rozestavěnou dálnicí D8 ,která má rozčísnout dosud poklidnou krajinu pod Milešovkou.Vidíme betonové mostní pilíře a kus dálnicei odnikud nikam nad Opárenským údolím.Náhle se před námi objeví Lovosice a nezdá se že by byly nějak dlouhé.Labe tady působí zajímavě. Rozdvojuje se na dvě lesklá ramena a obtáčí Žernosecké jezero.Nabíráme směr Radobýl , čedičový kopec u Litoměřic má 399 m.Vidím na něm človíčka u oranžového rogala.Mává na nás ,za chvíli se také vznese.Zakroužíme kolem,míjíme Litoměřice a nad labskou hladinou nabíráme směr Terezín .Malá pevnost má z výšky tvar šesticípé hvězdy.Domy v Terezíně připomínají pravidelně poskládané lego.Vracíme se k Labi a nad Českými Kopisty přelétáme říční lodní překladiště.Po pravé ruce nebo na pravém křídle necháváme Horu Říp. Malebnou podívanou připraví zámek v Ploskovicích s upraveným zámeckým parkem.A letíme dál. Lesklá louže pod námi je jezero Chmelař v Úštěku. Tam to otáčíme.Ale o tom zas příště.